česká poezie

Legenda o vzniku světa, v níž rezonují zapomenuté pověsti lidí, jejichž kultura se rozvíjela tam, kde v západní Eurasii les ustupuje křoví.

Geniální slovní hříčky s absolutními rýmy pro dospělé a s jejich cenzurou i pro děti. Texty básní jsou doplněny vtipnými ilustracemi známého karikaturisty Jana Hrubého.

Antonín Sova patří k předním básníkům období modernismu přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na rozdíl od Březiny se však nedočkal souborného kritického vydání. Česká knižnice tuto mezeru alespoň zčásti zaplňuje vydáním pětice vrcholných děl.

První svazky Kritické hybridní edice tvoří souborné Dílo Františka Gellnera.

Druhá autorova sbírka básní.

Autorský výbor vycházející z grafické úpravy inspirované duchem knihy Zvláštní radost žít Sandro Penny vydané v Klubu přátel poezie v Československém spisovateli.

Od lásky k lásce- téměř dvě stě básní ze setkání s Múzou, osmá lyrická sbírka bohumínské básnířky, podobající se předchozím, východní filozofií, setkáním a splynutím s přírodou, básně osvobozené mysli a svobodné duše.

Další básnická sbírka evangelického faráře, disidenta, chartisty a posléze profesora Evangelické teologické fakulty.

Výbor z poezie H. Michauxe (1899-1984), jehož poesie je jedním z nejdůslednějších, a zároveň nejpodstatnějších pokusů evropské poesie dvacátého století o jiné vnímání, cítění a myšlení.

Soubor krátkých veršů, které autor David Hrbek přes rok zveřejňoval na Facebooku.

Výbor básní z let 1970-2003.

K nedožitým devadesátým narozeninám významného českého básníka vychází druhé samostatné knižní vydání jeho klíčové básnické skladby, poslední, kterou před rokem 1989 napsal ve svém mnichovském exilu.

Šestá sbírka surrealistické poezie mladé básnířky prozkoumávající možnosti touhy a hranice niterné blízkosti.

Básnická sbírka v šesti oddílech. Obálka Stanislav Dvorský, ve frontispisu koláž Ivana Wernische Stomilonový podvod, 2012.

Ve sbírce Ezechiel v kopřivách se protíná osa dějinné paměti s linií osobní a intimní; tragikomické středoevropské dějiny s těmi nepatrnými a skrytými, velké smrti s těmi nenápadnými.

Básně Kateřiny Komorádové nepochybně upoutají čtenáře svým zdrženlivým civilním tónem, nemnohomluvností, někdy až lapidárností výrazu, který jen podtrhuje jejich skrytou ale přesto působivou, potenciálně výbušnou emocionalitu.

V době, kdy uplynulo 100 let od počátku 1. světové války, připomínáme tímto výborem dílo jednoho z tehdejších nejmladších vojáků, který ve své poezii autenticky zachytil životní zkušenosti své generace.

V rámci obrozenské literatury představuje reflexivní báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury.

Autor s úzkostnou pečlivostí vykresluje, koloruje a ozvučuje něco, co postrádá pevné obrysy a uniká pod rukama, ať už se v něm otevírá smrt, tma nebo chuť na sex. Upřímný jako zatím nikdy, v surovějším stavu než hmota slov, kterou hněte.

Nová básnická kniha Kateřiny Rudčenkové (1976) přináší verše z let 2008–2011.