Dlouhé, ale i krátké básně jsou jakýmisi situačními scénáři: lyrický subjekt tyto situace „jen“ vidí a slyší a svou dikcí je destiluje do významů univerzálních.
Sbírku Rosa definitiva považuje český a portugalský spisovatel, režisér, spoluzakladatel deníku Mladá fronta (*1921) za svou poslední básnickou knihu. Verše prozařuje čistota vztahování a vnitřní oproštěnost.
Básnická sbírka, ve které autor předkládá ucelený epos o planetární geologii, prehistorii a mytologii, inspirovaný východoasijskou krajinomalbou, japonským divadlem nó, zenovou praxí, indiánskými příběhy, či západní poetickou tradicí.
Vábivé záhyby je název sličně vypravené knížky fotografik Josefa Loudy, umělecky zobrazujících ženské klíny a doprovázených verši pětadvaceti českých básníků.
Čtenář poznává nelehký úděl básníka v úřednické roli, jeho snahu napomoci zemi v době kruté války, ale i jeho zápas s intrikami císařského dvora, který vyústil v léta vyhnanství.
Knihu inspirovaly příběhy a vědecké objevy o lidu Čanki z klávesnice tajemného Xylase. Tyto se objevily na internetu. To zaujalo kapelu Čankišou, a tak se rozhodla oslovit literáty a lidi ze svého okolí.
Faksimile samizdatové publikace z roku 1977, která vznikla spojením autografů jedenácti málo známých básní Miroslava Červenky a fotografií Milana Jankoviče.
Sbírka zenových básniček a říkadel. Za základ této knížky použil její editor a překladatel Václav Cílek klasické zenové sbírky MUMMONKAN, HEKIGANROKU a SHOYOROKU, další koany byly čerpány z knih D. T. Suzukiho, E. Herrigela a mnohých dalších.
