Průzračnými, nezvykle zjihlými a pokornými meditacemi Jakuba Demla Moji přátelé, nádherným šperkem-solitérem české poezie, pokračuje řada básní v próze.
Chorvat Miroslav Krleža evokuje v Baladách Petrici Kerempuha dějiny svého národa s intelektuální otevřeností a s básnickou naléhavostí, z které stydne a zároveň vře krev.
Jan Vladislav se už v názvu sbírky Sny a malé básně v próze hlásí k velkému zákonodárci snad nejrafinovanějšího básnického žánru, do jehož šperkovnice přispívá dalším osobitým výtvorem.
Ve svazku nazvaném Angličtí metafyzičtí básníci se čtenář setká s ukázkami poezie největších jmen anglické poezie z konce šestnáctého a z první poloviny sedmnáctého století.
