česká poezie

Michaela Janíka známe především jako písničkáře z folkového dua Paleček & Janík, jehož písně Hele lidi, Kukátko, Hruška a další nezastárly ani po půl století. Michael je rovněž autorem textů řady hitů Věry Martinové či Pavla Bobka.

Potkáváme se se ztrátou těch nejbližších, jsme svědky křížících se názorů našich vnitřních protipólů, kontrolujeme děsivé stíny, vždy přítomné za zády našich křehkých těl. Z toho všeho prcháme a hledáme »to« světlo. Na konci této knihy se skrývá. Snad jen zahalené do černého pláště.

Láska. Nepředvídatelně se proplétá našimi životy, i když si to někdy ani nechceme uvědomovat. Mladí lidé někdy říkají, že v lásku nevěří nebo věřit nechtějí. Každému zřejmě někdy ublížila, ale nesmíme zapomínat na to krásné. Rány se vždy zahojí, hlavně když se naučíme milovat sami sebe.

Sbírka Verše psané na kolenou obsahuje výbor autorových básní z let 2006-2020. Nesnaží se postihnout dnešní složitou dobu ještě složitějšími abstraktními básnickými obrazy, ale svým stylem a formou se spíše vrací o několik století zpátky.

Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Najdeme zde delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také krátké lyrické imprese a hříčky.

Pojďme si říct pár základních ukrajinských slůvek, aby se naše děti ve školkách a školách domluvily.

Kniha básní, jejichž společným tématem je hledání laskavosti v okolním světě i ve vnitřním světě autorky.

Zöllnerovy básně se volně skládají ve vyprávění o cestě touhy a víry, která není nikterak jemná a vlídná. S jemností a vlídností nás však provedou polem i řekou, a nevíme, jestli za dalším stromem potkáme zajíce, spící Ofélii, Krista Pána anebo sen.

Poetika Aleny Vávrové se neustále vyvíjí, myšlenkově prohlubuje, nabývá stále silnější razantnosti. Básně v její nové knize jsou opět překvapivé, často „míří na komoru“ a - nemíjejí se cílem.

Petr Ligocký v nové básnické sbírce Popel dnů plynule navazuje na svůj debut Diagnóza (Protimluv, 2020), rozvíjí některé jeho motivy a témata jako rodina, nemoc, pomíjivost nebo odcizení v současné společnosti.

Kniha poesie „Autentický kulovátor, Zvonění, Oblouk“ Víta Kremličky obsahuje tři samizdatové sbírky, jak vycházely v 80. letech minulého století. Jeho básně zůstávají stále svěží – obrazné, poetické, lyrické, tajemné...

František Hrubín patří již po několik generací mezi nejoblíbenější a také nejvyhledávanější tvůrce poezie pro děti.

Začátek druhé dekády jednadvacátého století nás poznamenal dvěma výraznými fenomény, pro nás ve středu Evropy po dlouhý čas latentními a pozapomenutými. Zkraje roku 2020 obletěla svět doposud neznámá variace nebezpečného.

Noc s Holanem je vzrušující noční rozhovor živého Michaela Třeštíka s mrtvým básníkem Vladimírem Holanem. Kniha plná konfliktních témat a neotřelého ponoru do Holanovy poezie, střetů pragmatické racionality s básníkovou neuchopitelností.

Dílo rezonuje se subjektivním pocitem o současné společnosti vyznávající vnější hodnoty života, prostupující konzumem, drogami, sexem, filmem a materialismem.

Sbírka básní a poetických parafrází na hranici mezi groteskou a tragikou vyjadřuje přírodní lyriku a echa minulosti. Vít Kremlička převedl několik barokních kreolských textů písní do formy básní a zčásti je transponoval do současné doby.

Všechno má svůj začátek v očekávání - a konec. Ten má více variant. Někdy přijde i očekávání konce; což nejen autoři nesou nelibě. Věřím, že tato varianta se netýká seskupení slovíček, které jsem seřadil do této sbírky.

Skácíš-li strom, vysadíš jiný zas. Udeří-li hrom, je ruka podaná na každém z nás.

Básnický knižní debut Lenky Bittové je v mnohém překvapením. Autorka žijící po mnoha letech prožitých ve Spojených státech v Českých Budějovicích se s poezií setkala až ve zralém věku. A takřka okamžitě se ukázal její mimořádný básnický talent.

Tramvaj stojí u refýže. Nikdo ještě netuší, že v tramvaji je kouzelník. Vtom se celá tramvaj vznese. Bojíte se? Nebojte se! Je to kouzlo, nebo trik?