Dva roky po svém debutu Zběsilá euforie vydává mladý básník, ukrytý pod pseudonymem, svoji druhou sbírku. Je úspornější a přímější než kniha první, texty se nezdržují se zbytečnostmi, doménou a prioritou je zde provokativní stručnost.
Po technické stránce nevšedně udělaná kniha přináší autorův aktuální básnický soubor, v němž Kučera preparuje jazyk, obnažuje vztahy, louhuje významy, vytyčuje prostor.
Třetí almanach poetického uskupení Otevření doprovázený černobílými uměleckými fotografiemi Andrease Varga. Téma Na hraně nás zavádí do zákoutí periferie či melancholické snovosti, svého autora si tu najde každý.
Básnická skladba Sen z roku 1939 napsaná Vladimírem Holanem umělecky popisuje ponurou vizi temnoty a hrůzy zaživa pohřbeného města (nacisty okupované Prahy).
Sbírka básní ku vzpomínce doby husitské a jejích hrdinů.
Autoři se inspirovali almanachy Máj a Ruch, společnými díly českých literárních a vlasteneckých legend 19.století.
Básnické dílo Václava Honse zahrnuje přes třicet sbírek, z nichž patnáct vyšlo v posledních pěti letech v nakladatelství Radix. Pohyb pochyb je právě onou patnáctou sbírkou.
Druhá básnická sbírka Jana Grabce se vyznačuje sevřenější jednotou času a místa než ve sbírce předchozí. Jako by se odehrávala při procházkách únorovou Prahou.
Vydejte se společně s autorem na místa vzdálená i blízká. V době, kdy může člověk často cestovat jen jako tulák po hvězdách, nahlédnete na pláž indického Goa, do chatrče na svahu argentinského Caviahue, kabiny zaoceánského trajektu...
Sbírka Milana Ohniska Starej pop svědčí o autorově brilantní práci s jazykem. Ohniskova citlivost vůči smyslové skutečnosti se ukazuje v přesných obrazech civilních situací opředených závojem melancholie. Ten je však natrháván každodenní absurditou.
Milostné básně napsané mladým euroobčanem pod tíhou loučení se sladkou Francií a návratu do rodné hroudy. Jedná se o čtyři krátké sbírky, které odpovídají různým fázím: přípravě na odchod, loučení, návratu a snaze o navázání přetrhaných pout.
Básnická prvotina snad až příliš mladé autorky je (v)zdechnutím nad neuchopitelností i dokonalostí života, nad ztrátou i úpěnlivou snahou přiblížit se ideálům, úvahou nad touhou i bezmocí, promluvou k člověku i lidem.
Nová básnická sbírka Hany Karoliny Kobulejové je příjemnou, třpytivou a filozofickou souhrou, která je plná slunce a přírodních krás, kde mezi slovy vane provensálský mistral, šumí vodopády....
