První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora a končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života patří k závažným literárním svědectvím o životě u nás v posledním čtvrtstoletí.
Vzpomínky francouzského básníka a dramatika Paula Claudela Obejmout minulost jsou přepisem 42 rozhovorů, které vedl s Jeanem Amrouchem v letech 1951–1952.
V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století.
Kniha Od Švejka k Terazkymu se věnuje výrazným postavám šesti českých knih s vojenskou tématikou, respektive jejich skutečným předlohám, reálným vzorům legendárních postav
Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny.
Publikace ukazuje vývoj a přínos katolicismu pro český národ, před vznikem Československa. Ukazuje cestu české katolické církve a katolicismu na evropských dějinných křižovatkách, ale i na prohry a výhry v rámci křesťanských a národních dějin.
Kniha známého spisovatele autentickým a odvážným způsobem zaznamenává jako jedna z prvních svého druhu jeho postupný propad do deprese a následnou cestu k uzdravení.
Legendární časopis ABC mladých techniků a přírodovědců okouzloval generace českých a moravských dětí. Hlavním strůjcem jeho úspěchu byl šéfredaktor Vlastislav Toman, který ábíčko vedl přes tři desetiletí.
Nestává se často, aby sedm rozdílných autorů odpovídalo na otázku tak obyčejnou a zároveň neobyčejnou: Čím jsem byl rád. Přece našli společnou „nit“, která propojuje osudy jejich a vlastně osudy všech.
Kniha, která doplňuje předchozí autorovu práci Ferdinand Peroutka - Pozdější život (1938-1978), předkládá život známého novináře do roku 1938 v novém a překvapivém světle.
Čtení může proměnit žití i milování. Je to kniha pro ženy, které vášnivě rády čtou, a díky níž muži pochopí, jak to jejich ženy myslí, když prohlásí: „Teď ne, teď si čtu!“