Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové lteratury 20. století.
Rozsáhlý a unikátní rozhovor, který s Jaroslavem Foglarem vedl v letech 1982 - 1985 Pavel Maurer, pozdější zakladatel restauračního žebříčku Grand Restaurant.
Doba Thomase Manna, zahrnující léta 1875 až 1955, vpravdě také osudová epocha německých dějin, měla jistý „odpor vůči autobiografii“ jako uzavřené knize vyprávějící o životě.
Konečná podoba rozhovorů K. Hvížďaly s I. Wernischem spolu s básníkovou nejnovější tvorbou je doplněna řadou Wernischových koláží a dalším fotografickým materiálem. Zpracováním se blíží bibliofilským edicím.
Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo "hospodská Sorbonna". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře.
Korespondence Ingeborg Bachmannové a Paula Celana počíná v roce 1948, v době jejich prvního setkání a odloučení, a na největší intenzitě nabývá o devět let později, kdy pro ně znovu nastává „čas srdce“.
Autorka život „tvůrce Narnie“ nejenže důkladně studovala, ale měla to štěstí, že se s C. S. Lewisem i osobně setkala. Dává nám nahlédnout do jeho rodinných a přátelských vztahů, do jeho životních radostí i strastí.
František Novotný, zkušený autor nejen na poli fantasy a sci-fi, zahajuje edici „Kroniky karmínových kamenů“ románem o ikoně české literatury, Boženě Němcové.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Autobiografie autora, známého českým čtenářům především jako překladatele knihy Hagakure (česky Moudrost samurajů, životní stezka samuraje z kraje Saga. Trigon, 1998). Publikace v anglickém jazyce.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.
Jak píše sám autor, každá epocha má svou konstelaci žánrů, a v té dnešní má dokumentární literatura a memoaristika mimořádný význam - do určité míry vytlačuje žánry založené na fikci.
Autobiografie Bedřicha Utitze, kapitána v záloze, spoluzakladatele exilového vydavatelství Index, spisovatele, publicisty, zpravodaje, svědka událostí Pražského jara, táty a dědečka.
Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech - tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996.