Výbor textů Jana Sokola vycházející u příležitosti udělení ceny VIZE 97. Cenu si Jan Sokol zasloužil za svůj přínos ke svobodě slova a rozvoj vzdělanosti.
Druhou nejznámější ženou z okruhu nejbližších přátel Ježíše z Nazareta je bezesporu Maří Magdalena, velká světice, kterou církevní tradice nazvala apoštolkou apoštolů.
Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života.
Kniha vypráví o jezuitském knězi Georgu Sporschillovi (nar. 1946 v Rakousku), který zasvětil svůj život službě opuštěným dětem a nejchudším rodinám, nejprve ve Vídni, posléze v Rumunsku, v Moldávii a Bulharsku.
Autoři, kteří řadu let mapují bezpráví, kterých se dopouštěl komunistický režim, v této knize přicházejí s dramatickým příběhem dvou kněží popravených v padesátých letech: Jana Buly a Václava Drboly.
Mons. Josef Mixa (* 1925) je jednou z nepřehlédnutelných kněžských osobností současnosti. U příležitosti jeho 90. narozenin noviny psaly, že jde o nejstaršího aktivně působícího kněze v Čechách.
Publikace Grega Wattse přináší biografii jejího života, od doby, kdy se jako mladá řeholnice vydala do ulic Kalkaty, aby se tam starala o nemocné a umírající.
Málokterá žena změnila život tolika kněží po celém světě jako irská sestra Briege McKenna. Zajímavé je, že v době, kdy se mnohé katolické ženy v USA domáhají práva na svěcení, sestra Briege se cítí povolána kněze ze všech sil podporovat.
V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob.
Autor knihy, náchodský kněz, historik a spisovatel Josef Myslimír Ludvík, líčí cestu z Náchoda na Sněžku a na další místa na naší i slezské straně pohoří.
Monografie věnovaná nejvyšší autoritě českého duchovenstva 17.století. Jeho život a působení poskytuje komplexní vhled do kulturního a politického vývoje českého státu a církve v období, které zdaleka nebylo jen dobou „temna“.
Jací vlastně byli a jaká byla jejich životní cesta? Co vnesli do života svých dětí a čím naopak jejich děti přispěly k dozrání rodičů? Jakým životním zkouškám a nejistotám museli čelit? O tom všem pojednává kniha Helene Monginové.
O Oldřichovi nelze psát román, nestačí. Neustále nese v sobě silné světlo pulsu Slova. Srdcem napřed o každou chvíli mysli. Bez odpustku. Bez markytánů a soudců. Věří lidem, i když jej mnozí, i ti nejvyšší zklamali. Rozdává. Mluvčí svátků světla.
Britský historik svým nezaměnitelným způsobem, v němž se pojí odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do barvité společnosti Athén pátého století před Kristem a na tomto historickém pozadí vykresluje osudy „otce“ západní filozofie.
Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.