Tato kniha není návodem, jak správně žít, ani soudcem životních stylů. Snaží se poodhalit soukromí lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodli zvolit samotu jako svého nejspolehlivějšího životního partnera nebo k tomu byli donuceni okolnostmi.
Autobiograficky laděná knížka o životě tráveném na Slovensku, kde byly přece jenom jiné poměry než u nás. Po dětství a mládí přichází část věnovaná životu za okupace, kdy se autorka rozhodla, že nebude nosit hvězdu...
Autobiograficky laděná knížka o životě, na počátku stráveném v koncentračním táboře. Knížka o jeho hrůzách, ale také o dívce, která právě v Terezíně prožívá kamarádství i první lásku. Knížka plná optimismu a humoru.
Dramatický životní příběh Karla Bočka. V roce 1968 byl jmenován generálním ředitelem Uranového průmyslu. Po srpnové okupaci a následné stávce horníků byl zatčen a obviněn ze sabotáže. Podařilo se mu však uniknout a dostat se za hranice.
Kniha vzpomínek Carlose Eirea. V roce 1962 se stal jedním ze čtrnácti tisíc dětí, které byly v rámci operace Pedro Pan převezeny letadlem z Kuby do Spojených států. Rodiče zůstali na Kubě.
Kniha rozhovorů. Básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala zajímají osobnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a mnohé životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.
Vzpomínky politického vězně na téměř patnáctiletý (1949–1964) pobyt v komunistických vězeních. Autor je napsal s vírou, že zvěrstva páchaná tam na lidech se stanou mementem pro další generace.
Vzpomínky inženýra Jiráčka představují další svazek z volné řady pamětí a vzpomínek tzv. „válečné generace“ narozené kolem roku 1921. Osudy vysokomýtského studenta, zatčeného pro spolupráci s odbojem a po zbytek války žalářovaného v německých věznicích.
Unikátní reportáže ze zemí, kam získat turistické vízum je takřka nemožné, či dokonce z míst, o nichž nemá veřejnost ani zdání. Šokující vyprávění o lidech s neobvyklými osudy, kteří žijí na periferii společnosti.
Autor ve své faktografické knize sleduje osudy dvou mužů ze Slovenska - Franka Reisse, jehož otec byl popraven v koncentračním táboře, a Romana Macha, jehož otec byl ministrem vnitra slovenského štátu.
Dospívala v době stalinismu a psala si o tom deník. Popsala v něm nejen svůj vnitřní svět, ale i vnější sovětskou realitu. Její deník tak patří k nejvýznamnějším svědectvím té doby - o to cennější, že popisuje každodenní strasti mladého člověka.