Válečné vzpomínky důstojníka letectva Lubomíra Úlehly, jednoho z těch, kteří odešli bojovat do Anglie proti fašismu. Kniha je cenná také tím, že obsáhle a přesně popisuje běžný „všední“ vojenský život, se všemi radostmi i svízelemi.
Tato strhující, znepokojivá a zásadní kniha líčí sugestivně na podkladě dlouholetého bádání fascinující životní příběh Sávitrí Déví, jež vešla ve známost jako "kněžka esoterického hitlerismu".
Kniha Cestou osudu a náhody se liší od ostatních cestopisů jak destinací, tak časovým obdobím. V roce 2002 vyrazil autor s báglem na zádech pozemní cestou přes Indii do Austrálie. Jak sám říká, neměl ponětí, že se cesta protáhne na sedm let.
Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také život v továrně a ve Zlíně.
Jeden z nejsilnějších skutečných příběhů o lidské vůli a touze po svobodě, který byl přeložen do 25 jazyků. Slavomir Rawicz uprchl ze sovětského gulagu a po téměř ročním vyčerpávajícím putování přes Sibiř, poušť Gobi a Himaláje dorazil do Indie.
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.
Osud patnáctiletého chlapce dohnaného k tomu, aby se stal "zločincem proti své vůli" tím, že se pokusil se zbraní v ruce unést civilní dopravní letadlo a dostat se tak za hranice někdejšího Československa.
Napínavý příběh podle skutečných událostí, který se odehrál za druhé světové války v severní části okupovaného Norska. Roku 1943 sem byla z Anglie vyslána loď se čtyřčlennou skupinou norských odbojářů, kteří měli plnit zpravodajské a diverzní úkoly.
Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
