Kniha Cestou osudu a náhody se liší od ostatních cestopisů jak destinací, tak časovým obdobím. V roce 2002 vyrazil autor s báglem na zádech pozemní cestou přes Indii do Austrálie. Jak sám říká, neměl ponětí, že se cesta protáhne na sedm let.
Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také život v továrně a ve Zlíně.
Jeden z nejsilnějších skutečných příběhů o lidské vůli a touze po svobodě, který byl přeložen do 25 jazyků. Slavomir Rawicz uprchl ze sovětského gulagu a po téměř ročním vyčerpávajícím putování přes Sibiř, poušť Gobi a Himaláje dorazil do Indie.
Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.
Osud patnáctiletého chlapce dohnaného k tomu, aby se stal "zločincem proti své vůli" tím, že se pokusil se zbraní v ruce unést civilní dopravní letadlo a dostat se tak za hranice někdejšího Československa.
Napínavý příběh podle skutečných událostí, který se odehrál za druhé světové války v severní části okupovaného Norska. Roku 1943 sem byla z Anglie vyslána loď se čtyřčlennou skupinou norských odbojářů, kteří měli plnit zpravodajské a diverzní úkoly.
Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
Deník, který autor psal téměř patnáct let, není jen popisem událostí, je i upřímnou lidskou výpovědí. „Najdete zde téměř všechno o autorovi, velmi mnoho o studentských aktivitách před listopadem 1989 a nemálo věcí o sobě samých,“ shrnuje Martin Mejstřík.
Netradiční kniha Dopis z Jaguari v Brazílii do Kněžmosta v Čechách, založená na dopisu Josefa Egerta, který emigroval v 19. století do Brazílie. Kniha je napsaná jak v češtině, tak i v portugalštině.
Kniha pojednává o maminkách slavných osobností z oblasti historie, politiky a veřejného života, vědy, literatury, divadla, filmu i výtvarného umění a je vyzdobena mnoha unikátními fotografiemi.
