Publikace se věnuje vybraným příkladům konverzí industriálních objektů či celých areálů, které byly proměněny pro potřeby kulturních institucí. Na čtyřiceti ukázkách je představena situace v České republice a v Evropě s důrazem na Norsko a Island.
Tématem knihy Karoliny Jirkalové jsou vzájemné vztahy, překryvy a konflikty mezi českou architekturou, politikou a společností na sklonku státního socialismu a v prvních letech po sametové revoluci.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Co předchází samotné realizaci architektonického díla? Jakým způsobem architekti zpodobňovali své představy o zamýšlené stavbě v minulosti a jak to dělají dnes? Která média přitom využívali/jí a nakolik byla/jsou určující pro výslednou podobu?
The publication is the first book to provide a comprehensive account of the building of a nationwide network of cultural houses, which were systematically established during the socialist period in the former Czechoslovakia.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
Druhé upravené vydání zachycuje na téměř 200 barevných fotografiích nejznámější hrady a zámky Vysočiny s důrazem na tři památky UNESCO. Vše s trojjazyčnými popisky (ČJ, AJ, NJ).
Snahou publikace Člověk člověku je přiblížit čtenáři profesní a přátelské protnutí lékaře Karla Kocha (1890–1981) a architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), které vyústilo ve společnou realizaci Kochova sanatoria s unikátní zahradou v Bratislavě.
Monumenty těžkého průmyslu, které v Kladně a jeho okolí zůstaly napospas zubu času, přírodě nebo sběračům kovů. Fotograf Šimon Vejvančický zachytil jejich proměny prostřednictvím unikátních analogových fotografií.
Koldům v Litvínově je unikátní stavbou, která učila nájemníky v 50. letech minulého století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk potřebuje.
