Drezdowiczova fotografická kniha vypráví osobitý příběh muže, který se rozhodl vydat na cestu, na níž ho i díky pravidelné meditaci provází klid. Fotografii využívá k jisté existenciální reflexi světa i sebe sama.
Josef Husák patří k předním českým představitelům subjektivního dokumentu, směru, který dnes zaujímá stále významnější pozici v současné tvůrčí fotografii.
Tvorba Jaroslava Beneše náleží k té linii české umělecké fotografie, v níž se završuje analogová éra, zakladatelská fáze technicky vzniklých obrazů, a reprezentuje tak pozdní, závěrečnou fázi modernity.
Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje.
Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší.
Fotografická kniha Jan Lukas: Lidé 1930–1995 představuje 108 unikátních černobílých záběrů z let, kdy se tvořily novodobé dějiny, a to jak v Evropě, tak v tehdejším Sovětském svazu či Spojených státech.
Autor knihy, fotograf Prokop Paul, je pokračovatelem významné fotografické dynastie, na jejímž počátku stál Jindřich Zelenka, jehož životní osudy a tvorbu kniha mapuje.
Zelenka se vyučil a pracoval jako asistent v ateliéru Rudolfa Bruner-Dvořáka.
Po více než dvaceti letech, kdy vyšel v rámci autorovy souborné výstavy k jeho nedožitým šedesátinám katalog, který roky suploval funkci monografie, se zájemci dostává do ruky moderně pojatá publikace.
Kniha přináší na 100 unikátních fotografií osobností kulturního života 2. poloviny 19. století – hudebních skladatelů, interpretů, malířů, spisovatelů apod.
Úvahy Michala Janaty vycházejí z předpokladu, že fotografie navzdory tomu, že je považovaná za spolehlivého svědka, za dokument nějaké události anebo stavu věcí, přeci jen osciluje mezi tím, co odhaluje a tím, co zakrývá nebo neumožňuje vidět.
Kniha Ondřeje Durczaka mapuje mizející i zaniklá místa Ostravy. Na téměř 400 fotografiích přibližuje poslední zlomky původní kultury tohoto „černého města“.
Autorský projekt fotografa Jindřicha Štreita, literární dokumentaristky Barbory Baronové a architekta Václava Hlaváčka zaznamenává vzpomínky a obrazy Josefa Černohorského, bývalého vězně komunistického režimu nasazeného v 50. letech do Jáchymova.
Velmi zdařilá barevná fotografická publikace s unikátními záběry sov při letu a v jejich přirozeném prostředí. Kniha je doplněna o faktické i zajímavé informace o jednotlivých druzích.
Velmi zdařilá barevná fotografická publikace s unikátními záběry dravců při letu a v jejich přirozeném prostředí. Kniha je doplněna o faktické i zajímavé informace o jednotlivých druzích.