Tomáš Řízek (1963) je renomovaný český ilustrátor, autor knih, nakladatel a pedagog, člen Klubu ilustrátorů dětské knihy. Připravovaná výstava je autorovou první retrospektivou v českém prostředí po dlouhých čtrnácti letech.
U příležitosti autorovy výstavy v České galerii moderního umění v Praze vydalo nakladatelství X2025 v roce 2025 obrazovou publikaci známého českého hudebníka, textaře, spisovatele a malíře Františka Ringo Čecha.
Obsáhlá monografie malíře Vladimíra Svobody (1951) nabízí ucelený pohled na jeho dílo, které vznikalo po dobu pěti desetiletí. Na více než 300 stranách mapuje tři klíčová období autorovy tvorby.
Jako malíř svůdně krásných panneau a plakátů je Alfons Mucha světoznámý. Jako dekorativní malíř vtiskl podobu celé jedné epoše: „Le Style Mucha“ je kolem roku 1900 považován za ztělesnění kosmopolitní elegance. Anglická verze publikace.
Publikace Enter the Room vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, kterou Galerie hlavního města Prahy pořádá v prostorách Domu U Kamenného zvonu (28. 3. – 14. 9. 2025).
Po více než dvaceti letech vychází nový překlad klasického teoretického spisu o umění z roku 1908, který výrazně ovlivnil například českou předválečnou, zejména kubistickou avantgardu.
Světu dnes vládnou proprietární algoritmy, tajná datová úložiště a neproniknutelné systémy. Jak se to odráží v umění? Nadim Samman v Poetice kódování analyzuje díla, která zdůrazňují skryté dimenze naší technologické krajiny.
Monumentální dvoudílná monografie malíře Vojtěcha
Hynaise (1854–1925) s bohatou obrazovou přílohou
si klade za cíl zaplňovat mezeru v dosavadním bádání
o českém a evropském umění přelomu 19. a 20. století.
Kristina Láníková ve své umělecké dokumentaci výtvarně zpracovává zkušenost s dlouhodobým užíváním psychofarmak a jejich vysazením. Kniha obsahuje přípravné náčrty, fotografie objektů, cyklus rukopisných „omluv“ a asambláže.
Jedinečné dílo s 91 celobarevnými alchymistickými tabulemi, vytvořenými unikátním spojením umělecké vize Martina Stejskala s umělou inteligencí (konkrétně Dall-E 3).
Pavel Reisenauer je známý především jako autor originálních titulních stran a ilustrací pro týdeník Respekt, které byly
po desítky let nezaměnitelnou součástí českého mediálního prostoru.
Lze jedním médiem, médiem tištěné publikace, sestávajícím se z textů a obrazových reprodukcí, zprostředkovat uměleckou tvorbu vznikající v médiích zcela jiných?