Román české přední indoložky není přesný záznam určitého životního příběhu, ale v základních bodech vychází z prožitého pokusu o soukromý všední život i o realizaci nadšených vlastních plánů daleko od domova.
Praha přelomu 19. a 20. století (1886-1930) zachycená prostřednictvím pohlednic, na nichž jsou reprodukovány staré fotografie, obrazy, kresby nebo grafické listy.
Tato nevšední slunečními paprsky zalitá země s hrdým a nezkrotným lidem, rozkládající se jižně od majestátních a divokých Pyrenejí, přiláká ročně svým neodolatelným kouzlem více než 50 milionů návštěvníků.
Umět tak rozplést tisíce příběhů, které se odehrály v ďábelsky příkrých toskánských ulicích, zařádit si při slavnosti ve Florencii jako na mistrovských renesančních obrazech anebo se opravdově, bláznivě a hluboce ponořit do divoké umbrijské duše.