fyzika, matematika, astronomie

Autor provází čtenáře pestrým světem elektronů, protonů, neutronů, kvarků, leptonů a dalších elementárních částic představujících základní kameny hmoty.

V knize se autor zabývá zajímavostmi a historií bádání o prvočíslech. Kniha podává ale i mnoho zajímavého o matematicích 18. – 20. století.

Originální kniha, jejíž autor ve šlépějích George Gamowa a jeho pana Tompkinse zavádí čtenáře do podivuhodné říše kvant.

Nová sbírka dialogů o současné vědě, která volně navazuje na titul Než přijde vakovlk.

Britský televizní popularizátor vědy Richard Hammond, známý z pořadu o autech Top Gear a z populárně-vědeckého Brainiacu, napsal knihu o fyzice, která je díky mnoha příkladům, ilustracím a vtipným návodům na pokusy snadno srozumitelná dětem i dospělým.

Kniha o jaderné energii a otázkách s ní spojených..

Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Těmto a řadě dalším otázkám se věnuje známý popularizátor astrofyziky.

Vzpomínky významného fyzika na začátky akademické dráhy, kdy se setkal s Richardem Feynmanem.

Publikace podrobně mapuje vývoj pojmu "křivka" od nejstaršího období starověku až po 20. léta minulého století.

Kniha o vývoji společnosti, vlivu náboženství a techniky, galaktickém kontaktu.

Přední odborníci v problematice exoplanet - planet u jiných hvězd, než je naše Slunce - dávají poutavým způsobem nahlédnout do astronomické kuchyně a historie objevování těchto nesmírně přitažlivých vesmírných objektů.

Objev moderní kvantové teorie v polovině 20. let minulého století přinesl jednu z nejzásadnějších změn v myšlení o povaze fyzikálního světa. Tato přístupná kniha seznamuje s počátky, vývojem i podstatou této teorie.

Fascinující kniha, v níž autor přibližuje pět revolucí v geometrii – od řeckého pojetí rovnoběžných přímek po současné představy o hyperprostoru.

Kniha nabízí přes 70 úloh, z nichž se některé staly už vyloženou klasikou. Příklady mohou sloužit i jako výborný doplněk v hodinách matematiky.

Nemáte nikdy čas? Nic nestíháte? Marně se snažíte šetřit časem? Švédská fyzička a spisovatelka Bodil Jönssonová, profesorka na technické univerzitě v Lundu, se zamýšlí nad vnímáním času a ukazuje, jak se vztah k němu v moderní době změnil.

Učebnice vznikla na základě přednášek konaných na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Shrnuje současné představy o tom, jak v polovodičích lumincenční záření vzniká a jak lze analýzou experimentálních dat identifikovat jeho mikroskopický původ.

Kniha je určená čtenářům, kteří se nechtějí učit matematiku, zajímá je k čemu je lidem dobrá, jakou mezeru chtěli zaplnit ti, kdo ji vytvářeli a vytvářejí a jakými cestami při tom ve svém uvažování postupovali.

Caroline Herschelová byla první profesionální astronomkou v dějinách. Žila v osmnáctém století a zpočátku pouze pomáhala svému bratrovi Williamovi. Posléze však sama objevila řadu nebeských objektů a navždy se tak zapsala do dějin astronomie.

Cesta od poznání zdroje energie hvězd včetně našeho Slunce počátkem minulého století, k jejímu prvnímu řízenému uvolnění na Zemi v devadesátých letech byla trnitě obtížná...

Známý astrofyzik poodhaluje ve své práci roušku tajemství nad historií atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů.