moderní svět a civilizace

Známý sociolog Zygmunt Bauman (1925 – 2017) se ve své poslední knize věnuje tématu uprchlické krize. Na pozadí současné situace analyzuje původ a dopady morání paniky, ukazuje, jak politici zneužívají strachu obyvatel.

Francie, podobně jako celá Evropa, se v posledních letech mění k nepoznání. Jak máme těmto proměnám rozumět? Jak se v novém světě vyznat a co očekávat?

Autor nabízí nejprve historický přehled různých kroků, které vedly ke vzniku zárodků umělé inteligence, jakož i přehled toho, kde se vývoj umělé inteligence nachází dnes.

Hlubokého zamyšlení nad fenoménem internet, zamyšlení jak internet mění náš pohled na svět, způsob našeho uvažování, priority našich rozhodnutí a v neposlední řaděv struktury našich mozků. Budou naše děti přemýšlet stejně jako my?

Americký autor ve svých esejích velmi čtivým způsobem přibližuje všeobjímající monstrum zvané byrokracie, tedy onen věčně se zvyšující počet státních zaměstnanců a formulářů, které tito úředníci vymýšlejí.

Stručný „kapesní kompas“ roku 2017, který měsíc za měsícem vede každého, komu nejsou dnešní děje lhostejné, od minulosti do blízké dramatické budoucnosti.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

Knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství.

Když se řekne Polsko, první asociací českého čtenáře je katolicismus. Jak a kdy došlo k tak úzkému propojení národa a náboženství? Kniha Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? se pokouší najít na tuto otázku odpověď.

Naše svoboda tváří v tvář výzvám lidí na útěku, islámu a a krize přírodního prostředí.

Publikace se soustřeďuje na analýzu modernizačních procesů v občanském sektoru.

Historiograficko-politická kniha Davida Sattera Čím menej vieš, tým lepšie spíš je v poradí autorovom štvrtou publikáciou na tému modernej histórie Ruska a obdobia pádu sovietskeho impéria.

Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech mi grantů.

Kniha se svým charakterem pokouší doplnit řadu historických analýz, zprostředkovat pohled na fenomén pangermanismu a objasnit vnitřní proměnu tohoto hnutí.

Autor se oprošťuje od tradičního smýšlení a mistrným propojením nových nápadů a nástrojů a jejich aplikací čtenářům ukazuje, že odlišné, přesto vzájemně se doplňující pohledy, jsou nezbytnou součástí pokroku v sociálních vědách.

Kniha nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, ...

Soudobá Evropa čelí v uplynulých měsících a letech novým výzvám, které plynou jak z hromadných migračních vln dosud nebývalého rozsahu, tak i z opakovaných teroristických útoků.

V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením, ale zároveň s obavami, které tato zcela nová civilizační mutace vzbuzuje.

Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří.