Když se řekne Polsko, první asociací českého čtenáře je katolicismus. Jak a kdy došlo k tak úzkému propojení národa a náboženství? Kniha Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? se pokouší najít na tuto otázku odpověď.
Historiograficko-politická kniha Davida Sattera Čím menej vieš, tým lepšie spíš je v poradí autorovom štvrtou publikáciou na tému modernej histórie Ruska a obdobia pádu sovietskeho impéria.
Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech mi grantů.
Kniha se svým charakterem pokouší doplnit řadu historických analýz, zprostředkovat pohled na fenomén pangermanismu a objasnit vnitřní proměnu tohoto hnutí.
Autor se oprošťuje od tradičního smýšlení a mistrným propojením nových nápadů a nástrojů a jejich aplikací čtenářům ukazuje, že odlišné, přesto vzájemně se doplňující pohledy, jsou nezbytnou součástí pokroku v sociálních vědách.
Kniha nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, ...
Soudobá Evropa čelí v uplynulých měsících a letech novým výzvám, které plynou jak z hromadných migračních vln dosud nebývalého rozsahu, tak i z opakovaných teroristických útoků.
Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří.
V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením, ale zároveň s obavami, které tato zcela nová civilizační mutace vzbuzuje.
Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou.
Naím soudí, že dnes jsme zranitelnější vůči špatným teoriím a špatným vůdcům, a rozhodně doporučuje diskutovat nikoli o tom, kdo nebo co je „jednička“, ale co se děje uvnitř dotyčných národů, politických hnutí, obchodních společností a náboženství.
Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka.
Jsou radikální muslimové opravdu v menšině? Jak
malá je tato menšina? Zastává umírněná většina
liberální hodnoty? Kdo je vlastně onen často vzývaný
„umírněný“ muslim? A je islám mírumilovné náboženství,
které bylo „uneseno“ teroristy?
Islamismus vznikl současně s italským fašismem a německým nacionálním socialismem. Jeho fašizující ideologie však má kořeny v mnohem hlubší minulosti – je obsažena už v prapočátcích islámu.
Smrt ve věži je vrcholem trilogie (Smrt ve středu 2009, Smrt v sametu 2012) snímající závoj lží a mystifikací, jež halí utajené děje v politice, médiích a celém našem životě od převratu v listopadu 1989 až po dnešek.
Čína dnes ukazuje dvě tváře. Na jedné straně kapitalismus, ekonomický rozvoj, miliardový finanční přebytek a pozitivní reklama. Na straně druhé vládnoucí režim stále neopustil totalitní praktiky.
