Čtenářům se dostává do rukou kniha, která má ambici předestřít co nejucelenější vhled do afrického regionalismu, a to se zvláštním zřetelem na jih tohoto kontinentu. Často se hovoří o tom, že Afrika je nejvíce marginalizovaným kontinentem světa.
Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci?
Obsahem knihy antropologa a spisovatele prof. PhDr. Jaroslava Maliny, DrSc., je reflexe člověka, společnosti a kultury z perspektivy poetické literární narace a exaktních antropologických slovníkových definic.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může
existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje
ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho
úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy.
Protestní aktivity u nás i ve světě sílí. Tato skutečnost je natolik zjevná, že se ji neodvažují popírat ani ti, kdo soudí, že důvod protestovat zanikl s rokem 1989. Occupy Wall Street, M15/Indignados, protesty v Rusku, arabské i evropské jaro, ...
Práce publikovaná v anglickém jazyce je věnována problematice užívání a zneužívání návykových látek ve vybraných postkomunistických zemích střední a východní Evropy.
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
V současnosti jsou i ty nejmenší detaily našich běžných životů sledovány a stopovány bedlivěji než kdy dříve a lidé často dobrovolně napomáhají této kontrole.
Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor
s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento
fenomén.
Není pochyb o tom, že Mark Zuckerberg změnil svět – zásadním způsobem změnil to, jak více než sedmina světové populace komunikuje, navazuje kontakty, baví se a přijímá informace.
Knížka analyzuje jednotlivá období české politiky a žurnalistiky od pádu komunismu do současnosti: epochu přelomu (1989-1992), nový český stát (1993-1996), epochu procitnutí (1996-2002), epochu dozrávání (2003-2006), nové výzvy (2006-2010).
Co to znamená, když řekneme, že žijeme v sekulární době? V odpovědi na tuto otázku Charles Taylor dokládá, jakým zásadním způsobem se v průběhu posledních staletí změnilo postavení náboženství v západních společnostech.
Okružní cesta domácností jež autora přiměla shromáždit mnoho informací o dějinách všeho možného i nemožného, od elektřiny po architekturu, od metod uchovávání jídla po vlny epidemií, od obchodu s kořením po stavbu Eiffelovy věže,...
Ten lidský svět - jaký vlastně je? Bývá i velmi nelidský, plný útlaku, utrpení a válek, a navzdory dnešnímu vědeckému poznání plný až osudných omylů. Často věří v něco, co není, a nevěří v to, Co je.