Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Klasické dílo britského politického myslitele. Zabývá se zde politickými idejemi 20. století, zejména rozmanitými aspekty individuální svobody, rozborem myšlenek J. S. Milla, a především provádí rozlišení mezi negativním a pozitivním pojmem svobody.
Kniha je souborem 29 kapitol napsaných 34 autory a autorkami, kteří působí na českých politologických, popř. oborově spřízněných pracovištích. Jejich příspěvky tvoří souhrn toho, jakými otázkami se soudobá česká politická věda zabývá.
KSČ již v meziválečném období patřila mezi nejsilnější politické strany v Československu. Po celou dobu existence první republiky představovala důležitou antisystémovou opozici.
Kulturní historička a překladatelka Ivana Ryčlová vede rozhovory s ruskými redaktory, spisovateli a intelektuály z Rádia Svoboda, kteří žijí a pracují za hranicemi své vlasti a bojují proti Putinovu zločinnému režimu a jeho propagandě.
První týdny po inauguraci Donalda Trumpa 47. prezidentem Spojených států amerických ukázaly, že svět už nejspíš nebude takový jako dřív. USA se odklánějí od svých evropských partnerů a zdá se, že se vrací doba velmocenské politiky.
Zásadní příčinou současných politických krizí v západních demokraciích je mylné chápání svobody. Svoboda je pojímána negativně, jako absence státní moci: ....
Až donedávna bylo Německo považováno za vzor ekonomického a politického úspěchu. Angela Merkelová byla široce vnímána jako skutečný „lídr svobodného světa“ a německý exportně orientovaný ekonomický model zajišťoval zemi prosperitu.
Tato publikace je ideální nejen pro studenty a akademiky, ale i pro všechny, kteří se zajímají o inovativní a udržitelné přístupy v oblasti sociální politiky.
Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla
být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý
proces, mají občané právo na kompetentní vládu.
Jaroslav Preiss patřil k nejvýraznějším osobnostem meziválečného Československa. Byl reprezentantem Živnostenské banky, největšího finančního a průmyslového uskupení v zemi.
Triumfalismus z Trumpova vítězství v české veřejné debatě kontrastoval s negativní až odmítavou reakcí. Také Institut Václava Klause s napětím vyhlížel výsledek amerických prezidentských voleb.
Dnešní společnost je v mnoha směrech na hraně úpadku. Tato společnost vkládá své naděje do technologie jakožto klíče k pokroku; je roztříštěná, již nesdílí společné zájmy; je stále více ambivalentní vůči tradici, kultuře nebo národu.
Proč ruská veřejnost podporuje válku na Ukrajině? Proč je netečná ke zločinům
spáchaným v jejich jménu? Je třeba hledat historické paralely v době Ivana Hrozného,
carů-autokratů, v době komunismu – nebo všude najednou?
Řada států nevnímá západní protiruské postoje po invazi na Ukrajinu jako samozřejmé: jen menšina zemí skutečně přijala a dodržuje sankce nebo omezila diplomatické styky. Tento „zbytek světa“ obvykle sleduje vlastní zájmy, ...
Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814–1822 až ...
Čtvrtá, poslední část edice někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického režimu – v pořadí již sedmý svazek edice – přináší kritické vydání více než 1000 dokumentů z let 1986–1989.