V knize lze nalézt kapitoly o způsobech měření religiozity, o úspěšnosti předávání náboženství v současné rodině, o toleranci mezi věřícími, o religiozitě facebooku, či o tom, zda je možné věřící považovat za šťastnější.
Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu.
Analýzu několika evropských podob měšťanské morálky autorka otvírá shrnutím nepříliš vybíravé kritiky „měšťáka“, s níž přišla v 19. a 20. století především levice.
Kniha se věnuje problematice rozlišování vysokého a nízkého umění - tématu, jehož analýza se často odehrává v rámci nekritické obhajoby populární kultury nebo ve spojení s jistou kulturní povýšeností.
Kniha ukazuje na základě osobních rozhovorů, případně publikovaných interview, jak se nucení běženci vyrovnávali s novým prostředím, jak byli přijati a jak postupně dosahovali akademických, případně expertizních pozic na univerzitách a jiných pracovištích.
Učebnice seznamující čtenáře se základními kategoriemi moderní sociologické teorie, hlavními směry sociologického myšlení a předními osobnostmi sociologie 20. století.
Světoznámá kniha věnovaná mýtu kontralkultury, ve které autoři dokládají, že rebelové proti konzumnímu kapitalismu ve skutečnosti systém nepodvrací, nýbrž jej naopak posilují. Revolta není hrozbou pro systém, revolta je systém.
Cílem publikace nebylo vyčerpávajícím způsobem popsat všechny možnosti výběru partnera a formy uzavření manželství, ale upozornit právě na mizející rozmanitost ve formách lidského soužití.
Publikace se zabývá vybranými sociálněpsychologickými
podmínkami na straně vyšetřované osoby, její motivací k
účasti v trestním řízení, problematikou sugestibility a také
úlohou duševních poruch v rámci interakce s
vyšetřovatelem a prostředím.
Autor ve své studii analyzuje výrazové prostředky a rituály subkulturních skupin - teddy boys, mods a rockeru, skinheadu a punku. Text je doplněn ilustračními fotografiemi Karla Tůmy.
Autor čtivou formou přibližuje příčiny a fungování etnických konfliktů. Zkoumá roli kultury, ekonomiky, ideologie, moci, ale i sociálních vztahů v místních společenstvech, individuálního jednání a psychologických faktorů.
Kniha pojednává o smyslu a obecných principech bytové politiky a věnuje se vybraným návrhům inovativních opatření (nástrojů), které by bylo vhodné aplikovat v bytové politice u nás.