Autor se věnuje některým obecnějším teoreticko-metodologickým problémům historické sociologie a ukazuje možnosti historické sociologie vědění při analýze moderních českých duchovních dějin.
Autorka v knize ilustruje dějiny statistiky, základní koncepce jednotlivých přístupů k organizování a sumarizaci dat, představuje hlavní osobnosti, této vědy a rozebírá hlavní přístupy jednotlivých škol.
Kniha provádí čtenáře všemi fázemi kvalitativního výzkumu založeného na metodě chápajícího rozhovoru - od přípravy rozhovorů k sepsání závěrečné zprávy.
Klasická studie ukazuje, že sociální paměť není soubor libovolných vzpomínek, ale složitá sociální konstrukce určovaná rytmem velkých společenských a historických procesů.
Cílem této knihy je představit veřejnosti přístupným způsobem práci sociologů, demografů, ekonomů, politologů a sociálních geografů, kteří působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i.
Kniha ukazuje, že i po roce 1948 dokázala ČSR v některých ukazatelích dosahovat vynikajících výsledků; v celku však její sociálně zabezpečovací systém začal ztrácet efektivitu, a to zvláště s rostoucími problémy plánované ekonomiky od konce padesátých let.
"Narodila jsem se, protože se moji rodiče vrátili ze smrti" - touto větou, spojující nekompromisně vlastní život s holocaustem, by bylo možno parafrázovat jeden z ústředních motivů druhogeneračních židovských identit, o nichž tato kniha pojednává.
Kniha mapuje počátky oboru až po současnost. Vytyčuje pojem cultural theory a jeho pojetí – jde vlastně o kulturální sociologii, která se zabývá sociologickými kořeny kulturálních studií a vlivy kulturálních studií na sociologii.
Kniha je netradiční učebnicí, v níž se autoři věnují různým stránkám všedního života, dilematům a volbám, s nimiž se vyrovnáváme, přičemž nemáme ani čas, ani příležitost je do hloubky promyslet.
Společným předmětem humanitně a společenskovědně orientovaných studií kolektivní monografie je hledání vztahů mezi člověkem, krajinou a krajinným rázem.
Publikace si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Zvláštní pozornost je věnována problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání.
Přes záměrně mozaikovitý charakter Dahrendorfových vzpomínek se jedná o strhující vyprávění, v němž nechybí vážné momenty (včetně těch, kdy jde doslova o život), a autor čtenáře na mnoha místech překvapí schopností sebeironie a anglickým humorem.
