Nebývá zvykem, aby člověk v osmadvaceti letech získal univerzitní profesuru. Stejně tak není obvyklé, aby někdo při zastávání funkce poslance německého Bundestagu, evropského komisaře a nakonec i člena britské Sněmovny lordů dokázal ještě publikovat solidní vědecké práce a co týden svými komentáři přispívat do denního tisku. Loni zesnulý sociolog Ralf Dahrendorf to dokázal. Přinejmenším to je důvod, proč stojí zato číst jeho vzpomínky. (...) Kniha zároveň zachycuje atmosféru přerodu nacismem paralyzované společnosti v západoněmecký hospodářský zázrak padesátých let. Věnuje se i břemenu německé kolektivní viny, přičemž vysvětluje autorovu snahu zůstat rozkročen mezi německou a anglosaskou politickou i akademickou tradicí.