Autor se ve své dnes již klasické práci dívá na otázku předsudků z různých úhlů, především si však všímá toho, co je nám vrozeno a jakou roli hraje výchova, kultura, vlastní zážitky a jejich interpretace.
Kniha britského sociologa tvoří jeden ze základních textů sociálních věd. Nabízí syntetizující výklad úlohy, kterou mají komunikační média při vývoji moderní společnosti od knihtisku přes rozmach masových médií až po globalizaci komunikace.
Autor se ve svém pojednání snaží vybudovat sociálnímu bádání pevné filosofické základy, přičemž východiskem jsou mu Wittgensteinova zkoumání jazyka, významu a pravidel.
Kniha se zaměřuje na dělnickou rodinu a zkoumá mechanismy, které vedou k tomu, že tak značná část dětí dělníků končí na konci devadesátých let dvacátého století v české společnosti se stejným vzděláním jako jejich rodiče.
Autorka ve své studii zkoumá důsledky, jaké měla společenská změna, kterou přinesl rok 1989, pro lidi žijící ve dvou odlišných venkovských oblastech – v jižních Čechách a na jižní Moravě.
Kniha podává v historické části výklad tradičních sociologickoprávních témat, v dalších částech pak informuje o vývoji sociologickoprávní teorie uplynulých tří desetiletí.
Kniha esejů je koncipována jako soubor textů zkoumajících problematiku médií v postkomunistické východní Evropě ve srovnání se západním světem (především Japonskem).
Jedno z nejdůležitějších děl sociálně-ekologického myšlení devadesátých let. Autor v něm poukazuje na souvislost likvidace přírodních národů s masivním rozvojem moderních technologií a se stále vzrůstajícím vlivem korporací.
Tento sborník nabízí první domácí pokus o kritické posouzení jednotlivých aspektů encyklik nejen z hlediska teologických disciplin, ale i z hlediska sociálně-vědních oborů.
Soubor studií věnovaný zkoumání překážek a možností optimalizace vývoje osobnosti dětí z romského prostředí a z prostředí jiných minorit, jejichž mateřštinou není český jazyk.
V této knize je svoboda analyzována spíše jako sociální vztah nežli jako idea nebo postulát. Při pohledu z tohoto hlediska nám svoboda odhaluje svoji relativní tvář, jež může pro každého z nás vypadat jinak.