báje a legendy

Kniha obsahuje pověrečná vyprávění a příběhy ze staré Šumavy. Je doplněna ilustracemi Marie Lacigové.

Čertova kuchyně je plastickou literární mapou města Jičína a jeho okolí; mozaikou krajiny jak vystřižené ze sna, poskládanou ze známých i neznámých příběhů a vyprávění ze 17. až 20. století.

Óoka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou. Žil v Japonsku na přelomu 17. a 18. století, a protože tehdejší zákony byly příliš přísné, často je musel obejít svou vynalézavostí.

Šumavské pověsti a báje Jaroslava Pulkrábka jsou psány laskavým a čtivým způsobem. Šumava je v nich jedním dechem nádherná i krutá. Lidé zde žijí na kopcích, mezi slatěmi a močály, v údolích téměř bez slunce, na samotách, ...

Pod vlivem snah o posilování národního uvědomění obrací Vratislav Václav Tomek svou pozornost k šumavským pověstem, které sbíral a v roce 1927 vydal pod názvem Šumavské pověsti lidu českého.

Kniha je unikátním souborem ekvádroských legend.

Víte, proč medvěd nemá ocas, jak děvče přelstilo obra a co všechno provedli hlupáci z Tälje? Švédsko, to není jen Astrid Lindgrenová a severské krimi, ale také lidové pohádky, které jsou stejně zábavné, dojemné a napínavé jako ty naše.

Vydejte se do zemí na střeše světa a začtěte se do pohádek, které se tu odnepaměti vypravují. Pojďte mezi nebetyčné himálajské štíty, na rozhlehlé tibetské planiny, do Ladaku k řece prýštící ze lví tlamy.

Přepsané autentické pravěké spirituální i kanibalské příběhy, vyprávěné osmnácti přírodními lidmi dvou kmenů Západní Papuy (Yali Mek a Korowai Batu) v letech 2002–2006.

Jedná se o kritickou edici legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace.

Víte proč vykletý rod Vršovců měl v erbu černé větve? Proč bojovní pánové Klenovští svůj znak ozdobili mouřenínskou princeznou? Proč se zdetínská šlechta pyšní symbolem uťaté ruky?

Blízko Vlašimi se nachází legendami opředený vrch Blaník. Podle mnoha pověstí v jeho nitru spí vojsko bájných bojovníků, kteří se probudí a vyjedou ve chvíli, kdy českému národu bude nejhůře. A v jejich čele bude cválat na bujném oři svatý Václav.

Pověsti spojené s Karlštejnem posbíral a pro budoucí pokolení zaznamenal Václav Vladivoj Tomek.

Pověsti vyšehradské posbírala na začátku dvacátého století Popelka Bilianová a do dnešních dnů jsou nedílnou součástí pražské mytologie.

Téma, oblíbené mezi řeckými i římskými básníky (Eurípidés, Apollonios Rhodský, Varro Atacinus aj.), pojednává o bájné výpravě řeckých plavců na lodi Argó do Kolchidy pro zlaté rouno.

Tato knížka nás zavádí do "mytologického vnímání reality", tedy do světa hlubokého významu pohádek, mýtů a archetypů.

Není to tak dlouho, kdy byly Vánoce nejen svátkem lidí dobré vůle, ale také strašidelným obdobím, kterému vládli duchové a čarodějnice.

Bohatě ilustrovaná autorská kniha Renáty Fučíkové přibližuje současným jazykem starodávné příběhy z Levanty, Mezopotámie a Egypta.

Knížka vánočního čtení – napsaná více než dvěma tucty autorů. Spisovateli a spisovatelkami, kteří žili v dobách Vánoc doprovázených mnoha zvyky a pověrami, koledou, průvody pastýřů ženoucích ovce a beránky přes dědiny i chvílemi ztišení.