Profesor Pavel Pafko letos oslavil pětaosmdesátiny a za pár měsíců šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený se v ochraně přírody profesně pohybuje už od konce 80. let minulého století. Do horkého ředitelského křesla usedal v roce 2014 jako desátý v pořadí a vydržel v něm už déle než všichni jeho předchůdci
Rozhovory s osobnostmi Miroslav Bárta, Roman Fiala, Petr Horký, Jan Januš, Josef Jíša, Andrea Kalivodová, Štěpán Křeček, Petr Pokorný, Petr Soukup, Jakub Splavec, Veronika Szabóová, Ivan Šedivý, Tomáš Zima
Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu. Třicátý první svazek tohoto širšího knižního projektu – tentokrát záznamy bohemisty, překladatele a spisovatele Xaviera Gamliche.
Esej pohybující se na rozhraní filosofie, religionistiky a kulturní antropologie, v níž autor systematicky rozvíjí pojem morálního náboženství jako zvláštní duchovní orientace.
Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české.
Monografie Eseje z pomezí představuje šest teoreticky ukotvených studií věnovaných konkrétní poesii jako specifickému intermediálnímu fenoménu operujícímu na průsečíku textu a obrazu, jazyka a vizuality, lineárního čtení a prostorové percepce.
Můj Altaj není jen sbírka esejů. Je to citlivě komponovaný portrét života na čínské straně Altaje, kde se čas měří sezónními přesuny pastevců a každodennost se prolíná s tichou poezií přírody.
Drahota, ekonomický úpadek, omezování osobních svobod, cenzura, boj s klimatem, zakazování spalovacích motorů, genderismus, ilegální migrace, vyvolávání strachu a agrese, štěpení společnosti – to vše je propojeno stejnými aktéry a jejich motivacemi.
V nejnovější knize esejisty a novináře Karla Hvížďaly (1941) se setkáváme nejen s jeho celoživotními tématy, jako možnosti a meze prózy a interview jako žánru, role intelektuála v digitální době nebo reflexe proměny světa.
Řezaný świat je souborem úvah a fejetonů nejen o Těšíně a Těšínském Slezsku. Adam Miklasz v nich putuje historií, přítomností i budoucností, také vlakem, pěšky i v myšlenkách po obou březích řeky Olše, po obou stranách česko-polské hranice.
Taťána Rubášová dokumentuje první měsíce a roky po narození dcery. S neobvyklou upřímností, s vědomím vlastního selhávání a zcela bez příkras předkládá, co žije a prožívá.
