eseje, úvahy, publicistika

Tímto souborem předkládáme poprvé českému čtenáři výběr 21 esejů ze závěrečných let autorova života, sebraných v proslulých sbírkách Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Autor se v nich projevuje jako osamělý a nesmiřitelný kritik.

Borges celosvětově proslul nejen jako povídkář, ale též jako vynikající esejista. Jeho rozsáhlé esejistické dílo nejen významně dotváří jeho tvorbu povídkářskou, ale esej lze chápat jako základní žánr Borgesovy tvorby.

Inspirativní úvaha nad obecným problémem sváru kulturního relativismu a racionalistického absolutismu a aktuálními tématy "střetu civilizací" a "války proti terorismu" se nejprve ohlíží do evropské historie ve snaze o definici barbarství.

Kritické články navazují na soubor esejů o české poezii, za který autor obdržel Cenu F. X. Šaldy. Týkají se více než 52 básnických knih a obsahují oddíl o české próze. V závěru je svazek doplněn 17 úvahovými útvary o české literatuře a kultuře.

Kniha zkoumá z etymologického hlediska šlechtické tituly v germánských, slovanských, baltských a keltských jazycích. Na příkladu etymologického rozboru šlechtických titulů se v ní ukazuje, jak může etymologie fungovat jako pomocná věda historická.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Publikace otevírá nový pohled na vztahy mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století, poprvé syntetickým způsobem zpracovává kontakty mezi vedoucími představiteli české literární i politické moderny.

Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. Autorka se věnuje dílům patřícím do zlatého fondu kinematografie (od Antonioniho, Tarkovského či Saury) i současné produkci.

Soubor textů básníka, výtvarníka a esejisty Karla Zlína (vl. jm. Karel Machálek, nar. 1937) je věnován tématům konkrétním i obecným. Promítá se v nich dramatický osud exulanta, ale i reflexe situace umění a kultury v postmoderní společnosti.

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal.

Intelektuální biografie významného esejisty, kulturního kritika, literárního teoretika, filozofa a spisovatele Georga Steinera.

V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství.

Autorka v knize shrnuje vše podstatné, co dokáže současná literární věda nabídnout k obrazu města v literatuře.

Sborník šesti esejů vychází k 100. výročí úmrtí Bjornstjerne Bjornsona - významné osobnosti norské kultury, autora textu norské hymny, nositele Nobelovy ceny za literaturu a bojovníka za práva malých národů na sebeurčení.

Švýcarský autor Jürg Amann dospívá k mimořádnému porozumění Kafkovu dílu snahou o pochopení Kafkova života - ale nikoli obvyklým pátráním po autobiografických prvcích.

Esejistická kniha G. Lipovetského (nar. 1944) si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot.

Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.