filosofie a náboženství

Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.

Autor nám postavu dalajlamy přibližuje vlastními zkušenostmi s tibetskou kulturou a také přátelstvím, které s dalajlamou už dlouho vede.

Osho, pro mnohé dnes už duchovní guru, v této knize probírá svoje vlastní pojetí meditace.

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).

Číslo otvírá rozhovor s učitelkou (a zpěvačkou) Michaelou Antalíkovou na aktuální téma "Zameškaná násobilka, nebo příležitost pro vztahy?

Autor líčí své zážitky z různých svatojakubských cest, jež tak či onak směřovaly do Santiago de Compostely.

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla.

Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem? Jaký je smysl bytí Já a jak vymezit subjektivitu?

Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) – seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, ...

V této knize se podíváme na islám a na to jaké jsou jeho dopady na svobodu člověka a na společnost.

V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století.

Kniha svátků (Sefer hachagim) provede čtenáře, děti a spolu s nimi jejich rodiče či pedagogy, tradicemi a významem jednotlivých židovských svátků.

Celosvětová síť modlitby, kterou už tradičně sdílíme s papežem, nám připomíná, že srdcem poslání církve je modlitba. Můžeme dělat mnoho věcí, ale bez modlitby jsou mrtvé.

Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.

Margot Ruis nabízí v této knize pohledy do světa, neviditelného většině lidí z našeho kulturního prostředí: Komunikuje s vodními bytostmi, elfy, dévami stromů a jinými postavami.

Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě.

Rozpravy s buddhistickou zenovou učitelkou, která přestala být buddhistickou, zenovou i učitelkou.

Publikace vychází z přednášek pronesených v rámci druhého ročníku Letní školy liturgiky v želivském klášteře v roce 2019, jež byla věnována iniciačním svátostem.

Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami? Otázka po pravdě je prý tou nejfilosofičtější otázkou vůbec.

Stanovisko církve k otázkám spojeným se sexem bylo v dějinách vždy jednoznačné: veškeré sexuální aktivity mimo manželství jsou hříšné. A tak své boje v této oblasti skrýváme.