filosofie a náboženství

PROTESTANT – nezávislý evangelický měsíčník.

Co pro nás dnes znamená přikázání „světit den odpočinku“? Není to jen fráze z jiného věku? Walter Brueggemann ukazuje, že právě v době nepřetržitého provozu, tlaku na výkon a všeobecného vyčerpání má šabat nečekanou sílu.

Knížka je každodenním průvodcem pro ty, kdo touží číst a rozjímat evangelium v rytmu liturgie církve. Evangelní úryvek příslušného dne je doprovázen krátkým komentářem. Podněty k rozjímání na rok 2026 připravila Anna Mátiková FSP.

Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel.

výcarský filosof a esejista Denis de Rougemont (1906–1985) patřil k nejproslulejším evropským intelektuálům 20. století. Jeho zdaleka nejslavnějším dílem zůstává Láska a Západ.

Pětice kapitol Vegettiho knihy je označena klíčovými pojmy řeckého politického diskursu: pléthos čili množství, nomos čili zákon, kratos čili síla, areté čili zdatnost a epistémé čili vědění.

Hlavní částí Vazzanova eseje z roku 1958 (2. vyd. 1968) je shrnující popis obecně nejslavnější dějové části Dantovy Božské komedie, tedy pekelných a očistcových trestů.

Významný antický filozof rozvíjí vlastní koncepci státu, jeho ochrany, občanství a správy obce.

Kniha přináší mozaiku krátkých příběhů, postřehů a duchovních „apoftegmat“ ze života severočeských katolíků – kněží, farníků, dětí i lidí na okraji církve.

Kniha Strach z člověka zkoumá, jak strach formuje lidské myšlení, víru a společnost – od biblických příběhů až po moderní dobu umělé inteligence.

Arktos je první knihou, která se věnuje archetypu pólu – v jeho nebeské i pozemské podobě. Joscelyn Godwin zkoumá legendy o dávném Zlatém věku, který podle některých skončil prehistorickou katastrofou – posunem zemské osy.

Kniha nasťiňuje několik klíčových témat pro porozumění současné pozici, postojům a konfliktům katolické církve v globálním i českém kontextu.

Americký teoretik a historik umění Jonathan Crary ve své práci primárně nezkoumá obrazy, ale konstrukci pozorovatele a subjektu a jejich historické proměny.

Zásadní kniha básníka Miloše Doležala o životě, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P.

Všechny eseje této sbírky krouží kolem otázky, jaká etika, jaká politická kultura a jaký způsob vlády odpovídá antropocénu – věku odpovědnosti člověka za planetu Zemi.

Korespondence Jana Hellera (1925–2008) odhaluje tvář teologa, religionisty a starozákoníka, který spojoval erudici s lidskostí a přesnost s porozuměním lidské situaci.

Světlo géniů v jednotlivých kapitolách systematicky popisuje jógu a mystiku jako praxi, pomoci které může člověk nejprve změnit své niterné prožívání na radostné a šťastné a později proměnit celou svou bytost v duchovním smyslu.

Studie otevírá filosofickou reflexi fenoménu soucitu jako jednoho z klíčových pojmů osvícenského myšlení a stěžejního motivu Rousseauovy filosofie.

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že Bible obsahuje hluboká tajemství nebe. Všude v Písmu svatém je však skrytý význam (vnitřní smysl), který není nikde v doslovném textu patrný.