filosofie a náboženství

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně.

Od počátku církve se věřící s velkou důvěrou obracejí k svatému Josefovi jako k tomu, kdo žil s Ježíšem a Marií ve skryté, láskyplné jednotě a blízkosti, chránil je a sloužil jim.

Své svědectví nesepsali za cílem živit kontroverzi; jejich vyprávění dýchá zralostí, pokorou a vděčností za všechny etapy životní cesty, za všechna setkání, která je na cestě posunula o krůček dál.

Anselm Grün nám zde nabízí vynikající pomůcku k postní duchovní obnově. Můžeme z ní čerpat po celou dobu postní, ale i jen pro víkendovou rekolekci, lze ji použít soukromě i ve společenství.

Růženec? Nikdo tomu nerozumí, je to furt dokola, dobrý jen tak pro starý ženský, mnoha slovy se modlí jen pohané, nedá se u toho soustředit, trvá to dlouho, nic rozumného z toho nekouká, studenty tím jenom odrazujeme, každý toho má plný zuby...

Antologie Mysl v terénu je úvodem do myšlení soudobého filosofického realismu v rámci rozmanitých proudů objektově orientované ontologie, nového materialismu či spekulativního realismu.

Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí. Z četby dopisů vyvstává plastický obraz vzájemně propojené učenecké, aristokratické a církevní komunity, ...

Renomovaný autor Józef Augustyn SJ, polský kněz a psycholog, nabízí ve své knize rady týkající se lidských vztahů. Odpovídá na otázky problematiky lásky mezi bližními, manželi, rodiči a dětmi.

Autor se pokusil odhalit příčiny neutěšeného fyzického stavu lidí, ukázat možnosti a způsoby jeho změny prostřednictvím korekcí jemných struktur pole, formulovat, co je to gramotný vztah k bioenergetice a k rozvoji schopností a možností člověka.

Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.

Jak můžeme vnést do přítomného okamžiku nenucené ano? Jak se můžeme zastavit ve svém útěku před „chaosem života“ – před vlastními nesnázemi, frustracemi, a dokonce i před hledáním svobody – a začít spolu s tím vším přirozeně plynout?

Bolest a utrpení nejsou totéž. Bolest je nevyhnutelná, utrpení je volitelné. Je-li bolest vědomě pociťované zranění, utrpení je dramatizace tohoto zranění, která nás staví do role zraněného a izoluje nás od syrové skutečnosti naší bolesti.

Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.

Chvalozpěv na Velikonoční svíci nazývaný podle prvního slova Exsultet, Ať zajásá, je všeobecně znám zřejmě především díky „pilné včele“.

Jedná se o úvodní text edice Um vědomí, ztělesňující řadu vnitřních umů-jóg vědomí, které společně tvoří celistvé textové „tělo poznání“, reflektující mé mnohaleté zkušenosti s praxí meditace a vnitřní vzdělávání v oblasti vědomí.

Z doslovného významu Starého zákona nemůže nikdo poznat, že Bible obsahuje hluboká tajemství nebe.

Benediktin, poustevník, svatý Leonard je francouzský světec 6. století, známý jako patron sedláků, stájových čeledínů a stájí vůbec i s dobytkem a koňmi, ale ochraňuje také nejrůznější řemeslníky: zámečníky, kováře, vozky (dnes taxikáře), ...

Narodil se do doby, v níž měly u nás být řeholní řády s jejich mnohasetletým duchovním posláním vymazány ze života i z paměti.

Granum sinapis, zrnko hořčičné, bylo odedávna symbolem mystické teologie. Báseň o osmi strofách téhož názvu je připisována hodnostáři dominikánského řádu, teologovi a kazateli Mistru Eckhartovi.

„Islám k Německu nepatří,“ říká Zana Ramadani. „Muslimové k Německu patří – ale jen když se přizpůsobí jeho společnosti.“