Protestant 10/17 otevírá rozhovor o aktuálních souvislostech české reformace s Richardem F. Vlasákem, skotský reverend John Miller se v kázání vrací ke 100. výročí Balfourovy deklarace, ...
Naší víře se bude dobře dařit jedině tehdy, když znovu objevíme hlubokou krásu křtu, tohoto prostého obřadu. Křest se dotýká nejhlubších dramat lidského života od narození ke smrti.
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
Záměrem knihy bylo představit smysl a význam modlitby, modlitební a duchovní rozvoj a každodenní život s Pánem podle učení svaté Terezie - to vše z praktického hlediska, které by čtenáři pomohlo v jeho modlitební praxi a posílilo jeho duchovní život.
Poetické dílko E. Monasteria vychází česky poprvé, zatímco ve Španělsku se dočkalo od roku 1995 již patnácti vydání. Žánrem připomíná Exupéryho Malého prince...
Je to Bernardovo nejrozsáhlejší a ve středověku také nejrozšířenější dílo, které vznikalo v průběhu posledních 18 let Bernardova života. Nejedná se o historicko-kritickou exegezi, ale o duchovní pochopení Písně písní.
Další publikace z řady YOUCAT se zaměřuje na svátost smíření jako na nový začátek - Update! Opět ji doplňují přitažlivé ilustrace, fotografie či citáty svatých....
Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy).
Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě.
Kniha uvádí do současné teologické diskuse o vztahu mezi křesťanským Východem a Západem a ukazuje jeho nejdůležitější souřadnice. Úmyslně není přetížena faktografickými údaji, které jsou i v českém prostředí dostupné.
Anselm Grün nás zve k novému a hlubšímu prožívání Vánoc – svátku srdce a smyslů, svátku pro tělo i duši: v jeho meditativních textech se mu daří znovu spojovat emoce i hluboký význam, nově odhalit smysl tohoto období, znázornit jeho jádro.
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Autor v knize, která je jeho závětí, popisuje tři velké duchovní proudy, určující vývoj lidstva. V čele každého proudu stojí jeden ze tří velkých vůdců lidstva: Rudolf Steiner, Christian Rosenkreutz a Manu.
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).