Manifest za filosofii byl v době svého vzniku (1989) ojedinělým pokusem o nalezení takové formy myšlení, která by umožnila zajít o krok dál za horizont, do nějž filosofii uzavírají dominantní myšlenkové proudy 20. století.
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším
textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává
stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury.
Pokus obhlédnout teologickou cestu, současnost i budoucnost českobratrských evangelíků, potkat se s náboženským vlněním současného světa, nahlédnout úskalí tzv. restitucí a vystavit se výzvě sociální spravedlnosti.
Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století.
Čtvrtý svazek "Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako "černé sešity".
Der Mensch wird sich seiner Existenz bewusst sein, wenn er beginnt, sich seine Hand anzusehen. Die Komplexität der Einzelwesen und der Sachen ist eine natürliche Voraussetzung der Erkenntnis und so betrachten wir auch das Universum.
II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.
Ve své citlivé, velmi čtivé a také humorné knize vysvětluje jeden z největších současných mistrů meditace tibetského buddhismu, že život beze strachu a nejistoty je nejen možný, ale představuje i naše právo.
V současné pastoraci se vyskytují čím dál častěji problémy lidí, které souvisejí s vírou, ale nejsou řešitelné jen cestou zbožnosti, svátostné praxe a sdílení v křesťanském společenství.
Židovská ročenka je složena z třinácti textů, původních í přeložených. Autoři se věnují širokému spektru témat, otázek a problémů, které mají souvislost se židovstvím a judaismem.
Jedním z dosud málo reflektovaných fenoménů pozdního středověku je
kult Čtrnácti sv. Pomocníků, který výrazně ovlivňoval přinejmenším
středoevropské spirituální klima 13. až 16. století.
Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění.
Knížka Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných zve čtenáře k hlubokým pramenům duchovního života. V rozhovoru s velkými učiteli křesťanské spirituality přemýšlí nad tím, co je v životě současného člověka opravdu důležité.
Americký historik náboženství Martin Marty podává v této knize stručný přehled o celosvětových dějinách křesťanství od jeho vzniku až po 20. století. Syntetickým a velice čtivým způsobem se věnuje šíření, rozkvětu, problémům a zvláštnostem.
Výbor z pozdních textů, v nichž se Voegelin silněji než ve svých dřívějších pracích soustředí na individuální zkušenost transcendence a její symbolizaci.
Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby.
Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620.