filosofie a náboženství

Kapesné vydání liturgických textů na velikonoční triduum.

Nová notová publikace Ladislava Moravetze chce přispět k obnově a ke zpestření vícehlasu v církvi i mimo ni.

Výběr z duchovních promluv plzeňské unitářské kazatelky a někdejší pedagožky Západočeské univerzity. Tato kniha může být inspirací každému, kdo se na své životní cestě odmítá nechat svazovat dogmaty.

Nejdůležitějším rysem publikace je autorův důsledně otevřený přístup k lidské spiritualitě a snaha o její co nejširší pojetí.

Publikace Diktatura versus naděje, připravená předními odborníky, mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1989 ve všech aspektech a historických souvislostech.

Vydáním dosud nepublikovaného rukopisu Galerie cyrilometodějských pracovníků nové doby olomouckého církevního historika prof. Bohumil Zlámala (1904–1984), představujeme rozsáhlý informačně hutný text.

Cyrilometodějská úcta a dědictví v životě a poslání církve v českých zemích.

Průlomová studie (nejen pro historiky) o vztahu mezi náboženskou praxí a životním stylem Habsburského domu od konce středověku až po novověk.

Chceme-li porozumět náboženskému pluralismu z hlediska recentní katolické teologické reflexe, je třeba si ujasnit některé základní koncepty, s nimiž současná teologická hermeneutika pracuje. Patří mezi ně i pojem náboženství.

První a jediná publikace v češtině (i slovenštině) o džinismu - jednom ze 3 hlavních indických náboženství, podstatně starším než buddhismus i křesťanství, navíc z pera jednoho z nejvýznamnějších českých indologů, prof. Karla Wernera.

Politice je věnován svazek O politické činnosti, který obsahuje pětici pojednání o aktuálních problémech Plútarchovy doby, ale i zásadním koncepčním otázkám politické morálky.

Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy.

Kniha nabízí posilu v našich zkouškách, ale také nás zve k tomu, abychom se vážně zabývali otázkou, co zde jednou zůstane po nás. Jde o četbu oslovující, hutnou, místy až dojemnou.

Praxe přítomnosti nás vede k tomu, jak se naučit plně a bděle prožívat přítomný okamžik a pod povinnostmi a tíhou všedního života neztrácet vlastní živou touhu a dotyk s bezprostřední vnitřní pravdou.

Co přineslo křesťanství našemu světu, kultuře, politice, představám o nás samých?

Autoři poukazují na návrat víry v Boha do veřejného i soukromého prostoru všude na světě, a zároveň nutí čtenáře, aby se nedívali na náboženství jen z hlediska dobra a zla, nebo pravdy a lži, ale aby zaujali přemýšlivější postoj.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání.