Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.
Beseda bohů je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné „integrální józe“.
Květoslav Minařík v této knize dává praxí ověřený návod, jak správně postupovat na duchovní cestě, při proměně bytosti - především na psychické úrovni - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.
Spása je neobvykle pojatá studie o józe, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků jógických postupů. Je možno ji pokládat za náročnou učebnici jógy.
Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti.
Dílo Alexandry David-Neelové (1868-1969), vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací.
„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí "vědu o dobrém životě" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií.
Tibetské texty shrnuté v dvoudílném Tajemství Tibetu označil Květoslav Minařík za nejhlubší a nejzajímavější spis v evropské mystické a psychologické literatuře.
Český filosof se ve své knize, která je výsledkem a završením osmiletého úsilí, pokouší z různých úhlů a v různém světle nasvítit rozpadající se pilíře dnešního hospodářského, politického a kulturního uspořádání, kterými jsou neoliberalismus.
Autor podává přehled Husserlovy koncepce
genetické fenomenologie, snaží se ukázat
princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci
fenomenologie s genetickou problematikou
spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické
filosofii.
Jsme stále v postmoderní situaci? Rozpadání liberální demokracie, sociálního státu a dalších prvků, které vytvářely náš svět po dobu několika desetiletí, svědčí o tom, že jsme mnohem spíše v situaci přechodu.
Překlad části obšírného úvodu matematického spisu Grossenlehre, v níž Bolzano přehledně vymezuje základní pojmy své koncepce logiky, jak ji dříve rozvinul především ve svém logickém spise Wissenschaftslehre.
Příspěvky zkoumají především dílo Franze Kafky, ale i Kleista, Flauberta, Sacher-Masocha nebo Prousta v rámci hranic vytčených filosofickými koncepcemi francouzských myslitelů Deleuze a Guattariho.
