filosofie a náboženství

Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.

Netradičně zpracovaný starozákonní příběh o Josefovi pojatý autorem jako výpověď pěti svědků, kteří viděli Josefův útěk od Putifarky a její hysterickou scénu zneuctěné ženy.

Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele.

"Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Navracet se k prvním počátkům znamená vědoucně předjímat budoucnost: to, co nás čeká v budoucnosti, je to, co jsme nestihli rozluštit v minulosti," píše D. Ž. Bor ve své poslední knize.

První vydání Bible ve verzi nově editované Ekumenickou komisí ILEI a KELI pod vedením B. Eichkorna a A. Kronenbergera. V esperantu.

Praxe Přímé Stezky 2 zveřejňuje druhou část korespondence Květoslava Minaříka, adresované jeho žákům a zájemcům o duchovní nauky od konce let třicátých dvacátého století až do roku 1974.

Spása je neobvykle pojatá studie o józe, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků jógických postupů. Je možno ji pokládat za náročnou učebnici jógy.

Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti.

Světlo géniů Květoslava Minaříka systematicky jako učebnice pojednává v sedmi kapitolách o praktické józe.

Dílo Alexandry David-Neelové (1868-1969), vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací.

Práce vysvětlují, jaký smysl vlastně má jóga a jaké má místo v každodenním životě normálního občana, jak pomáhá řešit životní problémy.

Beseda bohů je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné „integrální józe“.

Květoslav Minařík v této knize dává praxí ověřený návod, jak správně postupovat na duchovní cestě, při proměně bytosti - především na psychické úrovni - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.

Tibetská kniha mrtvých obsahuje texty, které jsou předčítány umírajícím a právě zemřelým lidem v Tibetě.

Filozofické učení mudrce Lao-c’ je podle některých pramenů staré přibližně dva a půl tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné nebo neaktuální.

Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.

V knize jsou vybrány citáty ze všech čtyř evangelií, Skutků apoštolů a některých epištol Nového Zákona.

„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí "vědu o dobrém životě" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií.