filosofie a náboženství

Britský sociální teoretik R. Fine ve své studii navazuje na Kanta, Hegela, Hannah Arendtovou a další autory a nabízí originální rozbor pojetí kosmopolitního uspořádání, které je výzvou pro všechny badatele zabývající se problémy a řešeními současného řádu.

"Podstaty a názor podstat" je ústřední kapitola knihy Fenomény, čas a bytí od předního francouzského fenomenologa Marca Richira.

Příbeh je určen především adolescentní mládeži. Hlavní hrdinové příběhu, Adam a Eva, prožívají vztah první lásky. Žijí v prostředí, kde se katolická víra setkává s ateismem. To v nich vyvolává nespočet otázek..

Jóga sebepoznání přináší nový pohled na přístup k vnitřnímu světu pro moderního západního člověka. Současně je i praktickým psychologickým rádcem a průvodcem pro každého, kdo touží poznat tajemství duševního života.

Sergej O. Prokofjev se celoživotně zabývá dílem R. Steinera a duchovní vědou. Mysterium Golgoty - zmrtvýchvstání Krista je ústředním mysteriem lidstva. Autor předkládá informace důležité k pochopení toho, co se vlastně na Golgotě událo.

Na osudové cestě na přelomu vodnářského věku se v Asii setkávají za akčních okolností hrdinové románu mladý trekker Kelly a tantrický guru Óm Nadsamec.

Autor popisuje, jak pomocí svých zkušeností, které získal jako lékař, a svých zkušeností víry objevil a vyzkoušel nové metody uzdravování.

Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století.

Čtenář v knize najde záznamy z téměř šesti desítek esoterních hodin a pěti přednášek z let 1904 až 1909.

Stěžejní dílo Daniila Andrejeva Růže Světa, jehož žánr sám autor definoval jako "metahistorický esej", přináší zcela nový pohled na smysl dějin, lidského života i celého vesmíru.

Je člověk stvořením božím nebo náhodným shlukem molekul? Je bytostí duchovní nebo zvířetem? Tyto a mnohé další otázky klade a odpovědi na ně tematizuje a zobrazuje tarot Kryšpína alexandrijského.

F. Humphreys, který pobýval začátkem minulého století u Ramany Mahárišiho, uvádí jeden způsob poznání našeho božského Já pomocí pozorovatele. Říká, že Mistr jej učil své nejbližší žáky, což je jistě významné. Autor tuto stezku popisuje.

Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.

Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím.

Sborník je věnován současné problematice moci z různých aspektů.

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha.

Liturgie na Východě představuje zjevení Boha. Je výsostným prostorem našeho setkávání s Ním: tajemství jsou zde skutečně viditelná, a to očima, které proměnila víra. Pojď a uvidíš.

Autor pečlivě mapuje s výškami i hloubkami pozoruhodné životopisné příběhy českých jezuitů již od roku 1814, to znamená od obnovení řádu (zrušen byl roku 1773) až do současnosti. Dotýká se tak přirozeně pozadí mnoha epizod českých dějin.

Hledání svatého grálu jako nádoby - poháru vyzařujícího sílu a světlo je popsáno v legendách s překonáváním různých zkoušek, střetů a překážek, a nekončí vždy úspěchem.