V předkládané interpretaci autor akcentuje Descartovu bytostnou tendenci po nalezení dobra lidského života, které spočívá v sebeurčování vykazujícím charakter sebezajišťování, a Heideggerem inspirovanou onto-theo-logickou povahu takového filozofování.
Tento sborník přináší široké spektrum přírodovědných, filozofických a teologických komentářů k Božímu bludu od českých odborníků, a vytváří tak prostor pro kvalitní domácí diskusi nad dílem autora.
Publikace Židovské tradice a zvyky pojednává o životě věřícího žida a rituálech, které ho provázejí, o zvyklostech charakteristických pro každodenní život.
Kniha patří v humanitních vědách již ke klasickým dílům. Jde svým způsobem o autorovu originální "rozpravu o metodě", teorii toho, co by bylo možné nazvat tropologickým rozuměním.
Monografie Karla Sládka přináší stručný historický exkurz do novodobých dějin "byzantského Commonwealthu" a představení mystické teologie východoslovanských křesťanů v jejím katafatickém, diabatickém a anabatickém rozměru.
Kniha pochází z Ecova vědecky nejproduktivnějšího období, kdy rozvíjí jak obecnou sémiotiku, tak i problematiku interpretace textu a s ní souvisící otázku rolí, kompetencí a ohraničení čtenářovy aktivity v rámci rozumění textu.
Na základě všech dostupných pramenů autor znovu zkoumá příběh skrytý pod nánosem úprav a nepochopení, aby se co nejvíce přiblížil skutečným událostem oněch osudných jeruzalémských dní.
Pokračování příběhů mladých ruských experimentátorů, kteří se učí pohybovat v různých dimenzích reality a ovlivňovat tak to, co se jim v živote děje. Napínavé, fascinující vyprávění je zároveň návodem, jak vstupovat do snů a ovládat je.
Ten, kdo udělá první kroky k uvědomění svého pravého já, splní svůj pravý životní úkol. Zasvěcuje se velkému božskému plánu, který je v něm uložen a čeká na své uskutečnění.
Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži.
Studie věnovaná vztahu duše, řeči a zla v dialogu Faidón. Společně se svazkem Duše a krása v dialogu „Faidros“ vytváří dva díly rozsáhlejšího projektu věnovaného vztahu duše a řeči v Platónově filosofii.
Kniha seznamuje čtenáře se základy vonbulizmu, náboženství vycházejícího z buddhismu, které bylo založeno roku 1916, dnes má pevné postavení v korejské společnosti a šíří se dále ve světě.
Jedno z vlivných děl údajného posluchače apoštola Pavla na athénském Areopagu, ve skutečnosti však blíže neznámého novoplatónského autora přelomu 5. a 6. století.