Mladohegelovec Max Stirner, nesmiřitelný kritik tehdejší filozofie, náboženství, kultury i společenského uspořádání , je pokládán za představitele a průkopníka filozofických předpokladů a zdrojů anarchismu, jehož kořeny tkví právě ve Stirnerově době.
Islám, založený v 7. století n. l. prorokem Mohamedem, se rozšířil po celém světě a muslimské komunity dnes existují ve více než 200 zemích. Tento průvodce zkoumá roli islámu, minulou i současnou, při formování soudobého světa literatury, vědy a umění.
Knih o filozofii existuje mnoho. Tato je však jiná než všechny ostatní. Jako jediná přivádí čtenáře obsáhle - a kompetentně a s respektováním přírodovědných poznatků – k velkým filozofickým otázkám života: Co je pravda? Odkud vím, kdo jsem?
To, co Konfucius nabízí dnes, není posvátné, důstojné a obřadní konfuciánské náboženství, ale jednoduché pravdy, které může každý člověk najít ve svém srdci. Má přesně teplotu vašeho srdce, která je stejná po celá staletí.
Petr Rezek měl v osmdesátých letech v samizdatovém Kritickém sborníku rubriku Operní hlídka, kterou podepisoval pseudonymem Caruso. Právě soubor těchto textů, doplněných o několik pozdějších operních článků, představuje tato kniha.
Publikovaný spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny.
Když v pondělí 21. dubna roku 2003 Carolyn v deset v noci zjistí, že manžel odjel na služební cestu, ví, že nastala pravá chvíle. Musí utéct teď, nebo nikdy. Carolyn je pětatřicet, a když má volit mezi svobodou a strachem, nezaváhá.
Zjevení sv. Jana je vůbec nejsložitější pasáží bible a že s interpretací apokalypsy dodnes zápolí teologové všech náboženských hnutí. Malíř Souček ji zpodobnil na 22 listech, z nichž každý odpovídá jedné z 22 kapitol apokalypsy.
Shrnutím základních témat, která se nalézají v jiných titulech, chce otec kardinál dosáhnout myšlenkové syntézy v pohledu na projevy života: věda, umění, náboženství.
Jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších duchovních učitelů naší doby vysvětluje, proč skutečně duchovně založený a upřímně hledající člověk nemůže ustrnout v žádném náboženství.
Praktická příručka, jež učí praxi tzv. Čtvrté cesty. Tu vypracoval Georgij Ivanovič Gurdžijev jako nástroj seberealizace, jež navazuje na dávné esoterní tradice s přihlédnutím k současným potřebám člověka a jeho historicko-společenské situaci.
Portrét současného dalajlamy jako buddhistického mnicha, učitele buddhismu, hlasatele mezináboženské snášenlivosti, jako filosofa a vědce, politického představitele a vůdce Tibeťanů a v neposlední řadě i jako transreligiózního proroka.
Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.