David Oppenheim (1664–1736), vrchní pražský rabín na počátku 18. století, vybudoval jedinečnou sbírku židovských knih a rukopisů, které se všechny dochovaly a jsou uloženy v Bodleian Library v Oxfordu.
Rozhovor o Tchajwanu a Číně se sinoložkou Simonou Fantovou, o potřebnosti vizí pro společnost (V. Syrovátka), Kateřina Šimáčková reflektuje odkaz Boženy Komárkové zejména pro soudce a tvůrce práva.
25 úvah o tom, proč je internet dobrý sluha i zlý pán Na internetu hledáme čerstvé zprávy. Nakupujeme, platíme a připojujeme se k různým institucím. Posloucháme internetové rádio, podcasty a hrajeme hry.
Pečlivě vybraná sbírka ilustrativních příběhů, vyprávění a anekdot, které ilustrují
zkušenostní filosofii a vyučovací postupy používané v súfijském učení. To, co si
omezení hloubalové představují pod moudrostí, je súfíji nahlíženo jako hloupost.
Filosofické kořeny pojmu nevědomí a raná tvorba C. G. Junga. Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova uvažování o povaze psyché a do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky.
Díky autorovým srozumitelným komentářům se nám v této knize vyjevuje Apolloniova pravda a láska v plné kráse. Toto světlo svítí tak jasně, že s nezmenšenou silou proniká do současnosti.
Blahoslavenství jsou velmi důležitou součástí velkolepého Kázání na hoře. V současných překladech Bible jsou obvykle vykládána jako příslib, který snad bude jednou naplněn, jako odměna za přijatelný a morální způsob života.
G. Weidner vydala tuto knihu jako 99letá s pomocí duchovního světa. Rok nato zemřela a několik týdnů poté radostně vzkázala, že se vyplatí žít v souladu s věčnými i konečnými vesmírnými zákony. Ona samotná je tedy dokladem správnosti této knihy.
Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti.
Svazek přináší pět studií, jednu recenzní studii a recenze vztažené k tematice intelektuálních dějin raného novověku. L. Řezníková (Praha) se věnuje funkci metafor v Komenského historické teorii a naraci...
Kniha se zabývá smyslem a dějinami obrazové tradice, tak jak ji uchovává a rozvíjí umění, jehož prostřednictvím ji dokážeme rozpoznávat a přijímat za svou. Zamýšlí se nad smyslem dějepisné a uměnovědné práce.
Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu.
Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení.