filosofie

Soubor textů o J. A. Komenském. 2. díl obsahuje texty publikované v letech 1959-1977.

Snahou autora je zprostředkovat úvod do filosofických dimenzí hermeneutiky (s odhlédnutím od jejích aplikací v jednotlivých vědách, např. ve filologii, teologii, historii a sociálních vědách).

Přednášky proslovené v letech 1969-1970 na filosofické fakultě UK.

Filosofický spis, jehož autorství je přisuzováno Aristotelovi.

Výbor z díla významného představitele "frankfurtské školy", zaměřený především na autorovu implicitní antropologii.

V Prokleté části Bataille zachycuje hybné síly, způsobující proměny lidských společností (aztécké, indiánské, islámské, lámaistické a průmyslové kapitalistické i komunistické) v ekonomickém, sociálním a politickém smyslu.

První část obsáhlého díla - práce známého filozofa a spisovatele, odborníka na středověký judaismus - je věnována vývoji židovského filozofického myšlení od počátků až do konce 18. století.

Sbírka obsahuje poeticky vyjádřené myšlenky. Vznikaly v Číně a Japonsku.

Tři přednášky, které se vztahují k jediné otázce, otázce zdůvodnitelnosti našich soudů.

Soubor úvah známého slovenského jogína a spisovatele.

Sofiin lexikon byl původně nedílnou součástí Gaardnerova bestselleru Sofiin svět, který se stal jednou z nejúspěšnějších knih 90. let. Berte tedy tuto knihu jako mírně opožděného – ale neoddělitelného průvodce slavného románového dobrodružství.

Kniha představuje příležitost blíže se seznámit s životem a dílem E. Voegelina (1901–1985), který bezesporu patří k největším myslitelům 20. století.

Významný představitel současné světové filosofie považuje toto své dílo za nejvýznamnější. Koriguje v něm některé představy šířící se u nás pod heslem postmodernismu.

Syntetický pohled na dějiny filozofie Indie a Dálného východu.

Studie, které se týkají zážitků mystického světla, androgynství, kosmické a eschatologické obnovy člověka a světa.

Dílo Diogenovo podává v deseti knihách nestejné délky životopisy, výroky a názory 82 filosofů

Autorovy práce věnované problematice postmodernismu patří k žánrům navzájem hodně rozdílným, a právě proto se ovšem spolu dobře doplňují.

První publikovaná práce francouzského filozofa analyzuje téma vztahu psychologie a šílenství jako určitý moment ve vývoji naší civilizace.