Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.
V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé vyšlo roku 1972.
Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible.
Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí.
První svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje články o filozofii T. G. Masaryka a J. L. Fischera, ale také příležitostné texty jako recenze a polemiky.
Publikace zahrnuje jednak ze slavného francouzského Slovníku spirituality heslo „Spiritualita“ (a jak pojem vyrostl až do dnešního užívání) a heslo „Vladimír Solovjov“ (pohled na dílo i životopis).
Ve čtvrté a páté knize druhého dílu Hledání pravdy Malebranche v návaznosti na předchozí tři knihy pátrá po omylech, tentokrát spojených s lidskými sklony a s vášněmi.
Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).
Recepce Hegelovy filosofie představuje klíčovou kapitolu moderního francouzského myšlení. Za zakládající spis bývá považována existenciální interpretace J. Wahla Nešťastné vědomí v Hegelově filosofii (1929), ...
Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.
Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho transformaci starověké gnóze. Všímá si neznámých písemností i výpovědí uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy, jež autorka sama navštívila.
Andělé vytvářejí v lidském astrálním těle obrazy. V těchto obrazech spočívají síly budoucího vývoje lidstva. Jsou to obrazy příštího sociálního uspořádání na Zemi, obrazy bratrství a sjednocení lidského pokolení.