Uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.
Rudolf Steiner v tomto svém stěžejním díle odpovídá na otázku, nakolik je člověk svobodný a co vůbec znamená svoboda člověka. Ukazuje, že skutečná svoboda vyvěrá z morální intuice a je nanejvýš individuální záležitostí.
Kniha mapuje reflexi židovské religiózní a mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů.
Květnové číslo otevírá rozhovor s ghanskou teoložkou Mercy Oduyoye na téma ožehavé nejen v afrických církvích, Aby muži nemluvili za ženy. Petr P. Payne káže o těle na kříži a tělech na výstavách "bodies".
O tom, že je člověk jakožto biologický druh ohrožen, není pochyb: tři největší hrozby představují zbraně hromadného ničení, znečišťování životního prostředí a demografické vymírání. Ohrožení pro člověka však přichází i z oblasti myšlení.
Robert A. Segal se v této knize na velmi skromné ploše pokouší seznámit čtenáře s možnými teoretickými přístupy ke zkoumání a výkladu mýtu napříč nejrůznějšími vědními obory: pojednává o sporu mezi vědeckým a mytickým výkladem světa, ...
Osobnost a dílo svatého Tomáše Akvinského tvoří jeden celek. Když chceme pochopit jedno, musíme hledět k druhému. O takový komplexní pohled se pokouší důkladná studie francouzského teologa J.-P. Torrella OP.
Faksimile samizdatové publikace "Jan Patočka. První skica k podobizně", kterou v roce 1977 vydal Jan Vladislav v edici Kvart. S pomocí Patočkových příbuzných a přátel shromáždil Patočkovy texty vztahující se k chartě 77 .
Vzestup autoritářské pravice v Polsku vysvětluje v rozhovoru polonista Rudolf Vévoda. Pavel Uhl srovnává reakci soudů v někdejším procesu s Janem Šimsou a současném s Kateřinou Krejčovou.
Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním filosofickým problémům Platónovy Obrany, zejména péči o duši, povaze moudrosti a vědění a vztahu filosofa k náboženství, smrti a k obci.
Jakou podobu má mít dobré jednání v současném světě? Na jakých základech a jakým způsobem se má budovat etika? Dvacáté století zaznamenalo nejen další rozvoj utilitarismu a Kantem inspirovaných etických teorií, ...
Kniha předkládá výbor a komentovaný překlad čtyř tradičních komentářů k vybraným pasážím významného díla klasického taoismu z období Válčících států (ca 4.-3. stol. př. n. l.).
Soubor reflexí zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, v zdánlivě nespojitelném nalézá to společné, jež se dotýká niterného vývoje duše a stupňovaného rozvoje lidského ducha..
Jacob Böhme (1575–1624) patří bez nadsázky k nejoriginálnějším myslitelům duchovních dějin Evropy. Cesta ke Kristu spolu s dalšími texty, které přináší tento svazek, uvádí schůdnou cestou do Böhmova ideového světa.
Mýtofil a hedonista: tímto směrem se evoluce člověka vydala poté, co se do velké míry osvobodil od diktátu darwinovské evoluce. A neustále se zrychluje, což nutně povede k úniku do virtuální reality, protože jen tam se člověk bude cítit blaženě ...
Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů.
Je-li křesťanství pravdivé, mělo by to být vidět i na životech křesťanů – měly by být prodchnuté svébytnou nadějí, svobodou, štěstím a odvahou. To je základní myšlenka knihy bývalého magistra dominikánského řádu Timothyho Radcliffa.