Tato kniha chce přispět k historiografii metafor, ve kterých se přenáší pojmenování pro dílo textové povahy (tabulka, svitek, kodex, kniha, knihovna, báseň, epos, zákoník apod.) na jinou věc, obvykle na svět, přírodu nebo člověka.
Skrze rozličná témata přibližuje filozof Martin Škabraha své pojetí liberalismu jako sociálně a ekologicky orientované politiky, jež by se v době vleklé krize kapitalismu měla umět inspirovat i v marxistické tradici.
Po úvodním vysvětlení a vymezení pojmů sociální etiky a křesťanské sociální etiky se Anzenbacher věnuje politickým a sociálním aspektům společenského vývoje v moderní době a seznamuje čtenáře s rozmanitými podobami sociálně filosofických koncepcí.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Kniha formou rozhovoru rozvíjí téma deseti Božích přikázání. U každého přikázání se autoři zaměřují na jednu konkrétní starozákonní postavu a její příběh, který se daného přikázání dotýká.
Metafyzika A je úvodní knihou souboru Aristotelových spisů věnovaných otázkám první filosofie. Aristotelés zde definuje filosofii jako vědu o prvních počátcích a příčinách.
Sv. 6: Šestý svazek řady Starověké písemnictví Levanty představuje čtenáři historický vývoj Levanty, a to prostřednictvím syntézy písemných pramenů a hmotné kultury.
Originální koncepce českého filozofa Josefa Šmajse nabízí univerzálně přijatelné řešení vycházející z ontologické
podstaty našich současných problémů. Zdůvodňuje odmítnutí antropocentrizmu a žádá uznání nadřazenosti a práv
Země nad právy lidí.
Pojednání libanonského dominikána o liturgii je na českém trhu zcela neobvyklé jak svým žánrem, tak teologickou hlubinou. Jeho poetický a mystický text nás uvádí do liturgického dění s neobvyklou živostí.
Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení.
Studie zkoumá otázku vztahu státu a náboženství v Hegelově filosofii z perspektivy otázky po svobodě. Svoboda, jež je pro Hegela tím, co činí člověka člověkem, je společným základem státu i náboženství.
Kniha se zabývá filosofickými kořeny tří základních způsobů politického rozhodování, rozhodování většinového, konsensuálního a konsociačního. Současně ukazuje jejich slabiny a rizika. Důraz je kladen na praktické problémy politiky, konkrétní příklady
Číslo otevírá rozhovor s P. Kosatíkem o Přemyslu Pitterovi, jeho duchovních důrazech i inspiraci pro dnešní dilemata. Tématu uprchlíků, resp. přistěhovalců se věnuje P. Keřkovský ve světle anglických zkušeností a Tomáš Bísek v kázání.
Kniha Lewisových úvah nad vybranými žalmy přináší nový inspirující pohled na tuto sbírku hebrejské poezie a otevírá před čtenářem nové možnosti pohledu na celou knihu žalmů.