filosofie

Kniha obsahuje výbor z myšlenek a meditací známé karmelitky, filozofky Edity Steinové, která byla pro svůj židovský původ zavražděna v Osvětimi nacisty a roku 1998 svatořečena.

Již třetí díl ediční řady monografií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Filologické studie si klade za cíl řešit v současné době vysoce aktuální, ale zároveň mimořádně složitou a nejednotně pojímanou výzkumnou otázku.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.

Kromě analýzy usnadňující pochopení rané fenomenologie Edmunda Husserla chce kniha upozornit na Brentanovu filosofii, která byla významnou součástí německy psané filosofie v Čechách před druhou světovou válkou.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy.

V knižním rozhovoru se Tomáš Halík a dominkánský kněz Tomasz Dostatni pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena.

Šesté číslo otevírá rozhovor s historikem Peterem Moree o husovské filmové trilogii a jejích souvislostech. O tom, jak málo vypovídá škatulka extremismu a že nebezpečí se může skrývat jinde, píše Jan Škrob a sktský teolog Andrew Morton.

Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera.

Toto dílo je zajímavou ukázkou kappadocké teologie konce čtvrtého století. Dvojjazyčné vydání připravuje M. Bláhová.

Protignostické pojednání O Kristově těle (De carne Christi), sepsané kolem roku 200, náleží k hlavním věroučným dílům zakladatele latinské křesťanské apologetiky Tertulliana z Kartága. Latinsko-české vydání doplněné úvodní studií a výklad. poznámkami

Čtyři pojednání věnovaná nejslavnějším obdobím a nejproslulejším představitelům řecké a římské historie (O Štěstěně Římanů, O Štěstěně či Zdatnosti Alexandra, Proslavili se Athéňané více ve válce než v umění?).

Protestant 2015/5 otevírá rozhovor s nizozemským spisovatelem Nico ter Lindenem, úspěšným současným vypravěčem biblických příběhů.

Otázka, která provází lidstvo odnepaměti, zní: Kde se vzalo zlo, unde malum? Není divu. Vesměs se shodneme na tom, že svět není v pořádku. Všichni dobře víme, že existují nemoci, zrada, nenaplněné touhy, zoufalství. J

Přednášky významného německého filozofa prostřednictvím fenomenologie coby všeobecné nauky o podstatách zkoumají možnosti poznání.

Formou srdečných a nestrojených dopisů blízkému příteli uvažuje C. S. Lewis nad mnoha nejasnými otázkami ohledně důvěrného rozhovoru člověka s Bohem. Přemýšlí o praktických i metafyzických stránkách modlitby, například o tom, kdy a kde se modlit.

Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu.

Pius XI. (1857-1939) spatřoval ve "vykázání Boha ze společnosti" hlavní příčinu strašlivých hrůz, které trýznily tehdejší svět. Ve všech oblastech života se systematicky stavěl na odpor proti sekularizaci institucí a mravů.

Uznávaný německý teolog Eberhard Schockenhoff ve své práci ukazuje na úzkou spojitost mezi svobodou a láskou. Jejich vzájemné pouto je tak důležité, že nelze mluvit o opravdové svobodě bez lásky ani o opravdové lásce bez svobody.

Kniha přináší přehled vybraných filosofických teorií, z nichž lze formulovat pojem morálky tak, aby se mohl stát podkladem pro empirický psychologický výzkum.

Knihu Obraz a moc tvoří dvě doplňující se části: přehledová autorská studie a původní rozhovory s francouzskými mysliteli.