filosofie

Kniha vychází z unikátních dosud nezveřejněných Jungových rukopisů a z faksimile knih z Jungovy knihovny, které zakladatele hlubinné psychologie provázely po celý jeho tvůrčí život.

Heterodoxní luteránský pastor Valentin Weigel (1533-1588) patří k vlivným, u nás všakdosud nepříliš známým postavám německého myšlení ve století reformace.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii.

Sociální filozof a esejista Gilles Lipovetsky je známý jako pronikavý analytik naší současnosti a celé postmoderní epochy.

Soubor inspirativních promluv papeže Františka přibližuje jeho návštěvu v Rio de Janeiro, která se uskutečnila v červenci 2013.

Tetralogie „O Platonovi“: jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce.

Robert Rosenthal ve své jedinečné knize Cesta k zázrakům zpřístupňuje čtenářům výjimečnou mapu duchovní cesty.

Thovt, egyptský bůh moudrosti, praotec magie, astrologie a univerzálních umění, je opředen mnoha tajemstvími.

Od D. Antalíka si tentokrát přečtete Muže a ženu, rozhovor o místě církve v měnící se společnosti poskytl americký teolog W. Cook, Pavel Keřkovský přednáší v Kralicích, Jakub Ort polemizuje s jeho kritikou Žižeka, ...

Široký a přitom jednotící soubor textů z nichž je patrná výška a lehkost nadhledu i hloubkou a síla encyklopedických znalostí. Obsahuje knižně nevydané texty o filosofii, umění, jazyce, sémantice, metafoře, matematice, logice i o výtvarných umělcích.

Tato kniha představuje transpersonální teologii, antropologii a kosmologii založené na cyklickém prístupu ke skutecnosti a experimentální metafyzice.

V zářijovém čísle si přečtete rozhovor s Milenou Bartlovou o tom, jak dnes vypadají vztahy mezi uměním, náboženstvím a společností.

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody.

Kolektivní monografie ze 8. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 10.–12. listopadu 2011.

V jednotlivých kapitolách se auroři pokouší zachytit různé aspekty myšlení a tvorby tohoto významného humanisty: od klasické filologie, přes filosofii a teologii až k politice.

Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus.

Kniha profesora Petra Vopěnky Hádání v hospodě je mimořádně zdařilým příkladem živého neakademického filosofování.

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.