filosofie

Záměrem Skinnerových úvah je nastínit historické okolnosti, za nichž se zrodila změna v pojetí státu.

Další číslo filozofického časopisu.

Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin.

V předkládané knize se autor zabývá těmi oblastmi ekonomického života, v nichž se uplatňují především instituční vztahy. Ty představují specifický typ mezilidských vztahů, včetně mravních problémů, jež se v nich objevují.

Sborník sedmi článků týkajících se filosoficky i nábožensky velmi důležité mahájánové buddhistické školy madhjamaka („škola střední cesty“). Základem nesubstančního modelu madhjamaky je nauka o prázdnotě.

Traktát, v němž padovský renesanční aristotelik zkoumá různé možnosti řešení otázky po nesmrtelnosti lidské duše.

Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho.

V centru pozornosti knihy stojí srdce jako kulturní fenomén.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie.

Kniha nabízí poučenou a hlubokou debatu věnující se častým střetům duchovních a vědeckých přístupů k porozumění realitě světa.

Tato kniha pohlíží na architekturu nikoli jako na autonomní jev, nepojednává o ní v termínech jejího vztahu ke všem možným ostatním oblastem lidského života, ale zabývá se jejím základním vztahem k přírodě, kterou dovršuje a vyjadřuje.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal.

Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků, je autorem mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice.

S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.

Autor ve svém filozoficko-politologickém rozboru vychází zejména z myšlenky, že zásahy člověka změnily svět tak, že stávající sociální teorie ztratily platnost a je nutno zaujmout zcela nový postoj.

Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele.

"Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Navracet se k prvním počátkům znamená vědoucně předjímat budoucnost: to, co nás čeká v budoucnosti, je to, co jsme nestihli rozluštit v minulosti," píše D. Ž. Bor ve své poslední knize.

Filozofické učení mudrce Lao-c’ je podle některých pramenů staré přibližně dva a půl tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné nebo neaktuální.

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí "vědu o dobrém životě" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií.