filosofie

Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.

Rekonstrukce přednáškového cyklu Jana Patočky ze školního roku 1971–1972 pořízená na základě magnetofonových nahrávek a zápisů posluchačů.

Filozofický význam poznání vína spočívá v tom, že se vzpírá každému čistě rozumovému přístupu. Ve správném rozpoznávání hlubšího smyslu vína je zakoušena pravda, které nelze dosáhnout jinými prostředky a cestami.

Poslední Rudhyarova kniha Rytmus celostnosti z roku 1983 představuje sklizeň celoživotní myšlenkové a astrologické práce a filosofický testament.

S využitím analýz C. Schmitta a výsledků antropologického bádání Agamben definujesvatého člověka jako bytost, již lze zabít, ale nikoli obětovat.

Kniha zkoumá mnohonásobné podstaty ruky, její biologickou evoluci a její role při formování kultury. Upozorňuje na to, jak jsou spojení ruka-nástroj a oko-ruka-mysl zásadní pro zručnost.

Sedmý svazek ediční řady Platónovy spisy.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Hippias Větší se zaměřuje především na problém krásy a idejí.

Kniha obsahuje články, studie, úvahy a memoárové texty, publikované v různých časopisech a sbornících v letech 1971 až 2010. Soubor je rozdělen do čtyř oddílů.

Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu.

Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.

Publikace je syntézou autorova celoživotního badatelského úsilí. Spojuje znalosti z oblasti literární teorie, historie i kritiky s esejistickou srozumitelností, komparatistickým zaměřením a znalostmi světové filosofie.

Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost).

V Protestantu c. 9/2012 objasňuje teolog Traugott Jähnichen evangelický pohled na současné ekonomické otázky. V kázání a mudroslovném okénku se objeví jobovský motiv utrpení a smrti. Několik autorů se ohlíží za nedávno zemřelými.

Jedním z nejtemnějších termínů archaické filosofie je bezesporu to apeiron, "bezmezno". Studie rozvádí, že samotný termín nemusí být autentický a upozorňuje na spojení fysis apeiros, "bezmezná přirozenost".

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Poklady výroků vyslovených velkým čínským filozofem, doplněné ilustracemi.

Beinertova kniha prezentuje všechna hlavní témata křesťanství: jeho zrození, rozvoj a rozšíření církve, významné teologické osobnosti, klíčové rysy křesťanského myšlení, originální přínos křesťanské kultury i hlavní teologické a etické koncepty.

Devátý svazek "Výboru z díla C. G. Junga", který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným.

Vybrané texty filosofa, vysokoškolského učitele a překladatele Karla Flosse jsou svědectvím o duchovním proudění v českých zemích v druhé polovině minulého století, ale též na úsvitu nových časů po sametové revoluci.