Co to vlastně je vědecké poznání?
Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda?
Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm?
Tato kolektivní monografie má jednak přispět k objasnění příčin vzniku černé legendy a přinést kritickou reflexi jejích důsledků a zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a kulturního prostředí 16. století.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů.
V této knize najdete nejen poznatky o tom, co o přirozenosti a fungování lidského mozku a těla odhaluje věda, ale především výklad toho, co o smrti a posmrtném stavu říká Bible.
Přehled náboženských, filozofických a kulturních označení různého původu a souvislostí odhaluje univerzální moc těchto elementárních obrazů, díky níž přemosťují propasti mezi jazyky a civilizacemi celého světa.
Filosofická kniha chce být především zaujatým politickým zákrokem v palčivé otázce, jak přetvořit levicový, antikapitalistický projekt ve věku globálního kapitalismu a jeho ideologického přívěsku, liberálně-demokratického multikulturalismu.
Myšlení Maurice Merleau-Pontyho prošlo od jeho raných prací o vnímání složitým vývojem, vedoucím až k nezavršenému pokusu o vybudování ontologie smyslově vnímatelného.
Kolektivní monografie je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění.
Na formaci a osobní i profesní orientaci autora měly velký vliv život a učení svatého Josemaríi Escrivá de Balaguer. Autor v této knize shrnuje své pedagogické myšlenky, které z tohoto vlivu vycházejí.
Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Ediční řada Parva philosophica, svazek 19.
Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Je lidská zygota (jinak řečeno oplozené vajíčko, výsledek sjednocení vajíčka a spermatozoidu) osobou? Jakkoliv různé mohou být odpovědi, můžeme je zařadit do tří kategorií: ano, ne, možná.
Na tyto dvě největší filosoficko-náboženské otázky nově odpovídá tato kniha. V ní se ukazuje, že nejen z hlediska náboženského a filosofie, ale i přírodní vědy je odpověď na ně pozitivní.
Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči.
