filosofie

Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.

Sborník Hlavou zeď 2011 je první pokus představit čtenářům myšlení vybraných českých osobností - zástupců současné vědy, kultury, duchovních, filosofických i jiných směrů.

V průběhu lidského života si téměř každý člověk opakovaně pokládá otázky směřující ke smysluplnosti lidského bytí, k významu lidského snažení, a to mnohdy i ve vztahu ke konečnosti vlastního bytí.

Dvě eseje z pera Raisy Maritainové (Příběh Abrahámův, Kníže tohoto světa) a jedna od Jacquese Maritaina (O církvi nebeské). Jejich společným jmenovatelem je mystický pohled za viditelné hranice tohoto světa.

Pět příběhů českých osobností (Jan Hus, Petr Chelčický, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský, Tomáš Garrigue Masaryk) bojujících ve svých dobách za spravedlnost a svobodu.

Cílem této knihy je přispět k zamyšlení se nad smyslem a významem našeho života a k uvědomění si jeho ceny a výjimečnosti. Život není bezcennou devizou, ale nejcennějším darem, jaký nám kdy byl dán, a tak je ho také třeba chápat.

Ještě donedávna věnovali v rámci humanitních a společenských věd pozornost fenoménu paměti pouze filozofové, psychologové a částečně i sociologové. Nyní se ho zmocňují historici, publicisté a politici.

Tato kniha vysvětluje myšlenky a filozofii Konfucia velmi přístupnou formou za pomoci bohatých ilustrací.

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.

Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti.

Tři autoři představují a kriticky analyzují Ruskinovy ideje spojené s přírodou v rovině filosofické, estetické a umělecko-kritické, sociálně-ekonomické a environmentální.

Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.

Ve své studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení.

Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku.

Komentáře k biblickým Pěti knihám Mojžíšovým od jednoho z nejvýznamnějších novodobých izraelských náboženských filozofů - Ješajahu Leibowitze.

Siddhártha byl indický princ, jenž dosáhl probuzení své mysli a stal se tak Buddhou. Univerzální příběh o odvaze, o soucitu a o nalezení vnitřního klidu, příběh, jenž osloví děti všech kultur a všeho věku. Celobarevná publikace velkého formátu.

Titul vystihuje hlavní součásti svazku: na jedné straně teoretické texty k filosofii jazyka a k teorii poznání, na straně druhé výbor z desetiletí připravovaného opus magnum „Pasáže“.

Kniha je do jisté míry populárním výkladem díla dánského filosofa Sorena Kierkegaarda a úvahou o smyslu útěchy a soucitu v lidském životě.