Nejde o romantickou projekci sbližování mezi křesťanským myšlením a judaismem do doby, kdy došlo k zásadní roztržce v souvislosti s osobou hebrejského učitele, „jehož jméno je Spása“, ale o místy až drsnou demytologizační práci.
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise
načrtnuto v konturách poutnického charakteru
lidské existence, víry jakožto spolehnutí
na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem
do Božího království.
Filozofické příběhy, v nichž se mísí historická fakta s fikcí, nejsou v žádném případě živeny z nactiutrhačnosti nebo z touhy po senzaci, ale jak říká jejich autor, láskou k filozofii a hledáním jejího smyslu.
Německý teolog a filozof v knize polemizuje se skeptickým a pesimistickým postojem dobových intelektuálů a nabízí filozoficko-teologické zdůvodnění pozitivního vztahu k vlastní existenci.
Podrobná studie německého historika filosofie o jezuitských filosofech, kteří komunikují s Galileo Galileim, Descartem či Leibnizem. Vědecky klidné pojednání odhaluje nasazení evropských jezuitských univerzit pro převratné změny v přírodních vědách.
Světový bestseller amerického fyzika o hlubokých souvislostech mezi teoriemi „nové fyziky“ a koncepcemi taoismu, buddhismu, zenu a hinduismu. Nová holistická vize světa se vyjevuje jako syntéza moderní vědy a staré orientální moudrosti.
Jde pravděpodobně o nejranější Spinozův text, osvětlující vývoj a genezi jeho filozofických stanovisek. Jeho jediným tématem je problém pravdivého poznání.
Autorka v knize podává výklad některých Aischylových a Sofokleových tragédií, Platónových dialogů a Aristotelových spisů z hlediska problematiky dobra.
Uznávaný filozof se v této knize radikálně a nemilosrdně vyrovnává s celou západní kulturou i s jejími kořeny od starého Řecka přes křesťanství až po moderní myšlení.
