judaismus

Oblíbená knížka z pera jednoho z největších znalců židovství a chasidismu obsahuje v šesti kapitolách řadu komentovaných příběhů, vyjevujících různé stránky hlubokého učení chasidů (doslova „zbožných“), jejichž domovem byla kdysi Halič.

Kniha se snaží přiblížit realitu dnešní Svaté země prostřednictvím rozhovorů s místními obyvateli.

Židovská ročenka je složena z třinácti textů, původních í přeložených. Autoři se věnují širokému spektru témat, otázek a problémů, které mají souvislost se židovstvím a judaismem.

Kniha je reprezentativním výborem aforismů, přísloví, rčení a zlidovělých výroků židovských myslitelů na různá všelidská témata (láska a nenávist, štěstí, jídlo, víra, domov, zdraví, tělo a duše, strach, pohostinnost, krása, zlá puzení…).

Málokoho by napadlo vzít vážně vtipy, gagy a kousavé poznámky na adresu Boha a náboženství, které se objevují ve filmech a textech Woodyho Allena.

Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení.

Kniha o nalezení vlastní duchovní cesty.

Znáte základní omyly křesťanské víry? V knize naleznete odpovědi židovského teologa a učence, které posilňují víru judaismu a otevírají zásadní otázky nad křesťanstvím.

Canaanite glosses, i.e. medieval Slavic, especially Czech glosses, recorded in Hebrew script, have aroused the interest of researchers since the first half of the19th century.

Ročenka přináší jako obvykle texty autorů z celého světa. Letos je v ní zastoupeno třináct spisovatelů.

Tato kniha zkoumá starobylé formy meditace a modlitby, jež vyrostly ze společné půdy tří monoteistických náboženství Blízkého východu, a snaží se tuto spirituální praxi oživit.

Píseň písní je biblická kniha, jejíž alegorické významy přitahovaly zástupy křesťanských i židovských mystiků. Židé si Píseň písní vykládali jako alegorii vztahu Boha k Izraeli, křesťané v ní viděli vyjádření lásky mezi Kristem a jeho nevěstou církví

Je velký rozdíl mezi lovci senzací a skutečnými záhadology, hledači pravdy o věcech neobvyklých, jimiž se náš svět nadále jen hemží.

Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága.

Kniha přehledně rozebírá postavení židů v křesťanském a islámském světě z hlediska právního (srovnává islámské, křesťanské a pohanské římské právo), hospodářského a sociologického.

Kniha Kuzari neboli Kniha odpovědí a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství je obhajobou rabínského judaismu z pera Jehudy ha-Leviho, andaluského učence 12. století.

Katalánský rabín Moše ben Nachman z Girony (kolem 1195 – 1270), známý také jako Nachmanides, patří mezi nejvýznamnější židovské náboženské autority vrcholného středověku.

Jsou Židé národem, osudovým společenstvím, či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin.

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II".

Třetí, závěrečný svazek antických židovských pseudepigrafů. Tento díl obsahuje: Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamova, Mojžíšovo nanebevzetí, Třetí kniha Makabejská, Čtvrtá kniha Makabejská, Modlitba Menašeho, Ódy Šalamounovy, Syrské žalmy, Josef a Asenat.